Kdo by nechtěl, žít si svůj sen? Přesně k tomu směřují dvě mladé nadané hokejistky z Prostějova Aneta Florýková (na snímku vlevo) a Anna Horáková (na snímku vpravo). Obě hráčky působí v mládežnickém SK Prostějov 1913, aktuálně ve výběru 9. třídy. Ve svých třinácti letech už ale za sebou mají opravdu četné zkušenosti včetně těch reprezentačních a s nimi i nemalé úspěchy. Naposledy byly na konci uplynulé sezóny 2021/2022 členkami týmu ČR na turnaji ve francouzském Chamonix Mount Blanc. Tam se české hokejistky díky zlepšující se formě v průběhu turnaje probojovaly až do finále, ve kterém soupeřky suverénně porazily. A v hlavních rolích na turnaji byly právě obě odchovankyně prostějovského hokeje. Jak dosud vnímají hokej, jaký je jejich sportovní příběh? A co chystají do budoucna? I na to se mladičkých hráček ptal v unikátním dvojrozhovoru redaktor Večerníku.

* Jak jste začaly s hokejem?

Aneta Florýková: „Já ve čtyřech letech. A to tak, že jsem dělala krasobruslení. Viděla jsem ale hokejisty a řekla mamce, že bych to chtěla zkusit. A od té doby se držím právě hokeje.“

Anna Horáková: „Já jsem začala díky tomu, že jsem se chodila dívat na staršího bráchu, jak hraje. Na zimáku jsem tedy prakticky vyrůstala. A sama jsem to pak chtěla zkusit. Táta tedy se mnou začal chodit na led a bylo to.“

* Čím to, že vás hokej tak baví? Co je na něm nejlepší?

AF: „Hlavně s kluky je sranda. Je to tvrdý sport. A baví mě to. Krasobruslení mě popravdě moc nebralo.“

AH: „Je to prostě zábava. A mám moc ráda ty emoce, když se vyhraje.“ (směje se)

* Nastal nějaký moment, kdy jste uvažovaly, že s hokejem skončíte?

AF: „Ano, o tom jsem uvažovala. Už mě ale takové úvahy přešly.“ (úsměv)

AH: „Taky mě to napadlo. Neměla jsem na nikoho čas, na žádné kamarády. Ti chodili ven a já byla na hokeji. Nebylo kdy s nimi být. Pak jsem si ale řekla, že mám hokejovou budoucnost před sebou a že to nevzdám.“

* Jaký největší úspěch jste zatím v hokeji zažily?

AF: „Pro mě to byla reprezentace žen. A to je asi zatím všechno...“

AH: „I pro mě to byla a vždy bude pozvánka do české reprezentace. A s tím možnost odchytat si u starších holek aspoň pár minut. Jsem ještě hodně mladá, ale měla jsem aspoň šanci si trochu zachytat na U16.“

* Koncem dubna se uskutečnil výběrový turnaj v Chamonix Mount Blanc, kterého jste se účastnily. Co vás k tomu přimělo?

AF: „Chtěla jsem poznat, jak holky ve světě hrají. A přála jsem si se ukázat ia něco dokázat. Třeba že v Česku umíme hrát hokej. A chtěla jsem si také zahrát proti ostatním holkám. S kluky v klubu jsem to nikdy nezažila hrát proti Švédkám a s různýma holkama. Tak jsem aspoň poznala, jaké to je, hrát proti nim.“

AH: „Opět musím souhlasit. I já jsem se chtěla ukázat. A taky předvésr, že v Česku umíme hokej hrát. Navíc jsem měla možnost se zase někam podívat, do jiného kraje.“

* Hodně se řeší, jak která země hokej hraje. Všimly jste si nějakých rozdílů mezi hrou Češek a jiných týmů?

AF: „U Švédek to bylo podstatně jiné než u nás. Hrály jsme s nimi první zápas. Ještě jsme nebyly sehrané, měly jsme jen dva tréninky. Švédky byly oproti nám velice rychlé, věděly, jak si nahrát, byly důraznější. A prohrály jsme s nimi. Nakonec jsme je ale porazily v semifinále…“

AH: „Přišlo mi, že jsme byly nakonec stejně silné a kvalitní jako holky z jiných družstev. Neviděla jsem tam extra rozdíly. Možná v prvním zápase přece jen ještě nějaký byl, pak už to ale bylo vyrovnané, soupeřky nebyly lepší.“

* Před turnajem jste byly spíše nervózní, nebo jste se hlavně těšily?

AF: „Byla tam nervozita. Ale těšila jsem se, říkala jsem si, že si to tam jedu užít. A kdybychom to prohrály, že to nevadí. Že je hlavní se zúčastnit.“

AH: „Určitě jsem se hlavně těšila. Nervozita ale taky byla, hlavně při prvním zápasu. Hlavně proto, že jsme se s holkama ještě neznaly.“

* Když si vzpomenete na vítězný zápas, jaké panovaly pocity?

AF: „Byla to velká radost, nečekaly jsme vůbec, že vyhrajeme.“

AH: „Hlavně to byl velký šok. Nikdo nečekal, že to vyhrajeme. Ani rodiče, nikdo. (úsměv) Přijely jsme jako naprostí looseři, nakonec se dostaly do finále a to vyhrály!“

* Jaké nehokejové a hokejové zážitky byly těmi největšími na turnaji?

AF: „Nehokejové zážitky, no to nevím, na nic nebylo moc času. Měly jsme hokej do večera a ráno zase hokej. Z něj byl tím největším zážitkem ten samotný triumf. A taky i sranda, která na turnaji docela panovala. Bylo to celkově fajn.“

AH: „Určitě ten závěr. Bylo to fakt nečekané. Pocity a dojmy při vyhlašování ani neumím popsat.“

* Jak vidíte svou budoucnost? Kam se v hokeji chcete posunout?

AF: „V budoucnu bych se hlavně chtěla podívat i s reprezentací do světa. A chtěla bych hrát někde v zahraničí s mou kamarádkou.“

AH: „Chci na sobě hlavně makat a dostat se do české reprezentace. A potom s kamarádkou do zahraničí. Třeba do Švédska. Nějaké plány už máme.“ (úsměv)

 

ANETA FLORÝKOVÁ

* narodila se 7. října 2008 v Prostějově

* hokejistka, útočnice

* mládežnická reprezentantka České republiky

* s ledním hokejem začala už ve 4 letech

* dlouhodobě hraje za SK Prostějov 1913

* nedávno odehrála turnaj Sida Cup v Prostějově

zajímavost: v sezóně 2021/2022 nastupovala i za ženský tým HC Rebels Prostějov, dokonce se dokázala bodově opakovaně prosadit

 

 

ANNA HORÁKOVÁ

* narodila se 29. října 2008 v Prostějově

* hokejová brankářka

* mládežnická reprezentantka České republiky

* na lední hokej začínala chodit už jako hodně malá se dívat na bratra, nakonec se sama rozhodla taky jej zkusit a kariéru drží dodnes

* působí v týmu SK Prostějov 1913

* nedávno odehrála turnaj Sida Cup v Prostějově, kde byla vyhlášena nejužitečnější hráčkou Prostějova

zajímavost: přestože celkově v mládežnickém SK Prostějov 1913 působí hodně dívek, Anna je společně s Anetou jedinými dvěma v týmu 9. tříd