V Česku je to jedna z nejoblíbenějších volnočasových činností. Pokud žijete v rodinném domku, pravděpodobně se staráte i o svou zahrádku, ale i řada tzv. městských lidí má k dispozici chalupu či chatu, kde pěstuje domácí ovoce či zeleninu.

Domácí je domácí, na tom se jen těžko kdy něco změní. Kdo zná, tak ví, že chuť je zcela odlišná, a i pocit toho, že si člověk něco sám vypěstoval, je k nezaplacení. Letošnímu zahrádkaření už ale pomalu odzvonilo, nastal tak právě čas na zazimování a úklid.

Hlavní složkou bioodpad

Řadu odpadu, který se vyprodukuje během zahrádkaření, je nejlepší využít jako bioodpad. Část zeminy, drobné větvičky či štěpka, části rostlin, posekaná tráva, ale třeba i piliny, případně nepoužité produkty jsou zkrátka tím nejlepším, co může do kompostu přijít. A ten se dá v dalším roce využít pro ještě lepší produkci. Do kompostérů, jež často nabízejí i obce, pak můžeme během roku třídit slupky nejen od brambor či jablek, ale zbytky všech rostlinných produktů. Zrání kompostu prospěje popel ze dřeva, kávová sedlina, čaj, ale ne jeho obaly, ne všechny sáčky jsou totiž kompostovatelné. S tím vším si kompost poradí. Takto vzniklé organické hnojivo, tedy kompost, je nejen vhodné aplikovat do půdy, ale také se sníží množství odpadu ukládaného na skládky.

Kam ale s dalším odpadem? Recyklovat

Kromě klasického rozložitelného bioodpadu ale existuje i řada dalšího, a sice nerozložitelného odpadu. Jedná se tak například o různé plastové květináče, ve kterých jste měli oblíbené bylinky, a další věci. U nich je třeba se pořádně podívat na etiketu, zda je na nich symbol recyklace. Pokud ho najdete, můžete tyto truhlíky hodit rovnou do žluté popelnice na plasty, protože se může i nadále použít. Pokud tam však není, vyhoďte jej rovnou do komunálního odpadu, protože by mohl obsahovat složky, které do recyklovaného materiálu nepatří.

U keramických květináčů je situace jiná. Ty rozhodně patří do popelnic a kontejnerů s komunálním odpadem. V případě většího množství těchto nádob zvažte, zda by nebylo lepší je odvézt do sběrného dvora, či je využít ještě příští rok. Jejich kousky jsou upotřebitelné například ve stavebnictví. Ať už pro zpevnění cesty, či třeba do základů nových staveb.

Další kategorií jsou zahradnické pomůcky jako lopaty, rýče, hrábě… Pokud se na nich podepíše čas, většinou se dá využít alespoň jedna jejich část. Někdy vám zůstane jen dřevná násada, jindy sama kovová pracovní část. Rozhodně tak nemusíte vyhazovat celý nástroj. Stačí chtít a s trochou šikovnosti ho dokážete opravit. Dřevo jinak do sběrného dvora a kusy železa do kovošrotu.

Tematickou stranu PROSTĚJOVSKÉHO & KAM S ODPADEM najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 3. října