Z venku by člověk řekl, že jen těžko najdete někde silnější spojení než u kouče Lubomíra Keluce (na snímku) s Kostelcem. Lodivod mužstvo přebíral v klidném středu I.A třídy a za necelé tři roky slavil postup do divize. Vše vypadalo jako zalité sluncem a budilo to dojem, že fotbal v Kostelci žije svůj sen. Jenže po úspěšném vstupu do jara přišlo slabší období a zde se potvrdilo, že se nejen počasí dovede rychle měnit. Vedení lodivoda odvolalo v neděli večer. Dnes už bývalý trenér se podělil o své pocity a dojmy, které se v něm aktuálně hodně míchají.

 

* Kdy jste se dozvěděl o svém konci?

„Tato informace mi byla oznámena telefonicky v neděli večer kolem 20 hodiny. Vím, že to není poprvé, kdy řešili moje odvolání. Před sezónou jsme si jasně řekli, že to jdeme zkusit a budeme to nadále hrát za podmínek nula. Nebylo by vůbec od věci, kdybychom si sedli a řekli si, za jakých podmínek se ta změna případně udělá. Říct si třeba, že máme utkání s Novými Sady a je třeba ho bodově zvládnout, pokud ne, tak končíš. Obě strany si mohly poděkovat a popřát si štěstí. Ale tímto způsobem to beru jako podraz. Některým se tímto v šatně určitě ulevilo.“

* Neukousnul si tímto Kostelec třeba velký krajíc? Přeci jen po roce v kraji hned zase o soutěž výš?

„Myslím si, že tomu tak nebylo a většina hráčů na to byla i připravena. Ano, je správně, že se řekne, že to budeme chtít hrát hlavně s místními hráči. Pokud však máte trochu sebereflexi, tak si je třeba uvědomit, že u některých hráčů to bylo jasně vidět. Dominovat v kraji ještě neznamená, že máte i na divizi, která je zase o tři kroky dál. To jsou věci, které se musely postupně měnit. No a někteří hráči se přes to očividně nedokázali přenést a tahali to dál, což nedělalo dobrotu. Nakonec to tak skončilo. Hráče, co jsem přivedl, tak šli za mnou, chtěl jsem, aby byli ve zdravém prostředí. Bohužel to zdravé prostředí fungovalo, jen když se dařilo. Když se nedaří, tak ukázali charakter. Ten je tak hnusný a pokřivený, že pro mě to znamená velkou zkušenost. Pro příště vím, že ‚tohle‘ se musí vyhazovat bez pardonu z kabiny, nesmí ‚to‘ tam být. Teď bych se ale vracel zase k první odpovědi.“

* Převládá tak aktuálně spíše rozčarování?

„Určitě, ale kdo byl součástí mužstva, tak si udělal úsudek sám. I když se měly cesty rozdělit, tak se máme sejít a říct si, tohle bylo tak a tak, podat si ruce, popřát si hodně štěstí a fotbalový život jde dál. Takový způsob je dle mě hodně špatný. Přitom to mužstvo má z velké části skvělý charakter a morálku.“

* Stihl jste se vůbec s kabinou rozloučit?

„Většině kluků jsem volal a rozloučili jsme se. Poděkoval jsem jim a popřál jim hodně štěstí. Když to vezmu i zpětně, tak i pro ně to bylo náročné a pro samotné kluby jakbysmet. Protivanovu jsme třeba sebrali dva nejlepší hráče. Pro ty kluby to muselo být šílené. Ještě daleko více mě udivil článek na webu, jak si velice váží naší práce. Pokud si někoho vážíte, tak s ním jednáte určitě jinak. Možná to mám nastavené špatně.“

* Dopředu tak žádné indicie nebyly?

„Nebylo vůbec nic. Ani jsme si nevytyčili nějaké cíle, které je třeba splnit, nebo něco podobného. Samozřejmě jsme se chtěli zachránit. Kdybychom se na něčem takovém domluvili, tak neřeknu ani půl slova. Já jsem nikdy ani nechtěl, aby mě někdo plácal o zádech, ale dělal jsem to, protože mě to bavilo, chtěl jsem, aby se ti kluci dál posouvali, jenže i to se teď hodně měnilo.“

* Končil byste i bez odvolání?

„Já jsem mluvil s předsedou, že v aktuální sezóně bych to chtěl rád udržet a následně bychom se bavili o tom, co bude dál. Ale potom, co se dělo v poslední době, jsem nad tím už sám přemýšlel. Dostaly se ke mně samozřejmě zprávy, co se děje za mými zády, vyvrcholilo to v Přerově v poločase. To do sportu ani na naší, ani jakékoliv jiné úrovni nepatří. Já jsem trenér a já si za to zodpovídám. Teď už to bylo pro mě vysvobození, protože po téhle poslední zkušenosti jsem věděl, že mužstvo chci akorát zachránit a odejít. Já na ně nejsem naštvaný, nechci na ně ani v žádném případě plivat, ale tohle se zkrátka nedělá. Hodně mě to překvapilo a zklamalo. Jsme de facto na dědině a hrát si na ligu není zrovna ta správná cesta. Vedení si teď musí určit priority, jestli chtějí takto fungovat i dál. Bylo by hodně špatně, pokud by po tom, co v posledním období dokázali vše udělat, najednou zase začali mířit postupně směrem dolů.“

* Rozloučení tak asi v plánu úplně nemáte…

„Upřímně, nemám důvod. Věřím, že se s klukama ještě určitě potkám. A hlavně je to především jejich zásluha, že Kostelec je aktuálně tam, kde je. Říkal jsem to několikrát, že tady vůbec nejde o Keluce, ale o hráče, protože ti to musí odehrát. Prošel jsem řadou klubů, kde jsme něco budovali. V Kostelci se to povedlo opravdu krásně, ale nikde jsem nezažil, aby to skončilo takovým způsobem. Tímto jsem v sobě Kostelec uzavřel.“

* Máte v plánu si nyní dát nějaké volno, nebo byste do toho hned zase naskočil?

„Teď určitě do konce sezóny chci jen odpočívat. Nabídkám se určitě nebráním a věřím, že nějaká přijde, ale ani za zlaté cihly bych do toho hned nešel. Stojím si za tím, že na amatérských úrovních by měl každý trenér dojet svou sezónu, ve které má nějaké ambice. Ať už dopadne pozitivně, nebo negativně. Chci se taky daleko více věnovat rodině. Mám dvě malé dcery, rád budu trávit čas s nimi, protože už to taky není jen o tom, že bych žil jen fotbalem, který ale stále miluju. Vím, že vás posune každá zkušenost, byť negativní. Vše si mohu v klidu vyhodnotit a anabázi Kostelec uzavřít jako úspěšnou.“