Lidem, kteří mají problémy v životě, mohou v Prostějově a okolí pomáhat mnohé organizace. Zastání v jedné z nich najdou i oběti domácího násilí. Těm v Prostějově pomáhá pobočka Střediska sociální prevence, Intervenčního centra v Olomouci. Nachází se na Bezručově náměstí a dlouhodobě slouží obětem z řad žen i mužů. Sociální službu přitom poskytuje bezplatně.

„Domácí násilí není jen o fyzickém napadání, ale může jít také o násilí psychické, sexuální, ekonomické a jiné, nejčastěji mezi manželem a manželkou, druhem a družkou, rodiči a dětmi, prarodiči a vnuky. Nejde o vzájemné napadání, ale o opakované, dlouhodobé a stupňující se násilí jednoho člena rodiny vůči druhému,“ upozorňuje Magda Kovaříková (na snímku), sociální pracovnice z Intervenčního centra.

* Obrací se na vás vždy jen oběti domácího násilí nebo i jejich příbuzní a známí?

„Často nás kontaktují spíše pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí či sociální

pracovnice neziskových organizací, které s rodinou pracují a zjistí, že jde o domácí násilí. Jindy se na nás obrací zachránci, což jsou lidé, kteří mají ve svém okolí někoho, komu chtějí pomoci. Může se jednat o blízkou osobu z rodiny nebo i o někoho známého či kolegu z práce. V případech, kdy policie vykáže násilníka ze společného obydlí, máme povinnost kontaktovat ohroženou osobu a nabídnout jí pomoc při řešení obtížné životní situace. V těchto případech ohrožené osoby často naší nabídky využijí, čímž mají možnost svěřit se se svojí těžkou životní situací a hledat možnosti řešení, ukončit soužití s násilnou osobou, požádat si o svěření dětí do výchovy a vyřešit bytovou otázku.“

* Lze vypozorovat u většiny něco podobného, třeba sociální status, věk?

„Domácí násilí se nevyhýbá žádné skupině obyvatel. Jde napříč věkem, sociálním statusem, pohlavím. Samozřejmě nejčastěji se vyskytuje u žen. Mezi rizikové faktory patří matky na mateřské dovolené, lidé v seniorském věku, nebo ten, kdo je finančně závislý na násilné osobě. Zájemci o službu mohou vystupovat i anonymně, pokud mají obavy z uvedení údajů o sobě. Služba intervenčního centra poskytuje pomoc osobám ohroženým domácím násilím ve věku šestnáct let a výše.“

* Objevují se případy domácího násilí také u lidí seniorského věku?

„Domácí násilí se nevyhýbá ani mladým lidem, ani seniorům. V posledních letech jsme zaznamenali nárůst právě ve skupině osob starších pětašedesáti let. Specifika daná věkem seniora ovlivňují schopnost seniorů se bránit a také ochotě a možnosti vyhledat pomoc. K násilí na seniorech může docházet v rámci manželských či družských soužití. Převážná část je však ohrožena v rámci násilí mezigeneračního, kdy jsou senioři týráni nejbližšími, bývá ekonomické, psychické i fyzické. Přitom málokdy vyhledají sami pomoc. Mají strach ze samoty, nechtějí jít proti násilnému blízkému člověku. V těchto případech je důležitá pomoc okolí ohroženého seniora, ať už lékařů, pečovatelů, sousedů a dalších příbuzných, kteří mohou na problém upozornit.

* Lze už před začátkem fyzického násilí vypozorovat na partnerovi určité sklony k takovému chování?

„Na začátku jakéhokoliv sporu mezi blízkými osobami nemůžeme s určitostí říci, zda je to domácí násilí, či se jedná o vyhrocenou situaci, partnerský nesoulad, nebo konflikt. Důležité je, aby člověk, který začíná mít pochybnosti o soužití s blízkou osobou, na to nezůstával sám, svěřil se a navštívil odborné pracoviště, kterým může být Poradna pro rodinu.“

* Setkáváte se často i s vážnějšími případy, které končí ošetřováním v nemocnici?

„Domácí násilí má jasnou definici, a to že jeden je vždycky agresor, druhý vždycky oběť. Opakuje se to, roste a odehrává se za zavřenými dveřmi. Pokud jsou tyto podmínky splněny, hovoříme o domácím násilí. Samozřejmě může mít formy lehčí či vážnější, vždycky se tím zabýváme. Lehká forma neznamená, že není riziková. Některé případy končí i ošetřením v nemocnici. Využívám této příležitosti pro to, abych na čtenáře apelovala. Vy, kteří jste byli napadeni, nebojte se a lékařskou pomoc vyhledejte. Mnohé oběti se bojí, stydí či z různých dalších důvodů odmítají lékařské ošetření vyhledat.“

* Jak byste popsala hranici domácího násilí, pokud podle vás něco takového existuje?

„Domácí násilí je symbolem závažných případů týrání druhou osobou. Je nejnebezpečnější formou skryté agrese, protože probíhá za zavřenými dveřmi a dá se těžko prokázat. Nejde o běžné hádky a rozepře, jde o opakované, dlouhodobé a stupňující se násilí jednoho člena vůči druhému.“

* Jak často se stávají oběťmi domácího násilí muži?

„Službu intervenčního centra využívá podstatně více žen než mužů. Jejich podíl je v průběhu let více méně konstantní a pohybuje se na hranici deseti procent. Můžeme předpokládat, že na intervenční centrum se obrátí jen malé procento mužů ve srovnání se skutečnými počty ohrožených. Je-li muž ohrožen násilným jednáním ze strany blízké osoby, má větší problém se svěřit se svým problémem okolí, případně vyhledat pomoc odborníků. Domnívá se, že jeho slovům nikdo neuvěří, že bude vystaven posměchu, či že ve své roli muže selhal. Nechá si ubližovat o to víc, je-li násilníkem žena. Často argumentují tím, že mají problém bránit se v rámci fyzických incidentů ženě, protože by museli při své obraně použít fyzickou sílu, což je proti jejich přesvědčení, případně mají strach, že by pak byli označeni za pachatele. Vybízím i oběti-muže, aby se obrátili na intervenční centrum. Pracovat s obětmi-muži také umíme.“

* Je něco, co byste ještě obětem domácího násilí vzkázala?

„V každém případě, aby se především nebáli nás kontaktovat! Každá situace, ať už je jakkoliv zlá, má řešení. V ohrožení života a zdraví je určitě nejúčinnější přivolat na pomoc Policii ČR na tísňovém volání 158.“

MAGDA KOVÁŘÍKOVÁ

FOTO HLAVA

* narodila se 14. dubna 1971 v Prostějově

* sociální pracovnice, specialistka na řešení problematiky domácího násilí a pracovnice Centra sociální prevence Prostějov

* vystudovala Ostravskou univerzitu, obor sociální práce

* přesně 23 let pracovala na oddělení sociálně-právní ochrany dětí v Prostějově a v Konici

* druhým rokem je sociální a kontaktní pracovnicí pro domácí násilí

* za svou velkou zálibu označuje četbu

zajímavost: prošla psychoterapeutickým výcvikem integrativní psychoterapie