Ahoj všichni,
běží nám první dny nového roku se dvěma dvojkami na konci a já si tak sumíruji v hlavě, co nás letos čeká. Tak asi nepřekvapí, že vcelku zásadní událostí pro město budou komunální volby. Ty jsou sice až v říjnu, ale ono to uteče a kampaň se rozjede v podstatě takřka ihned. Volič bude možná hodně překvapen, kdo na něj odkud vykoukne. Jsem možná velkým optimistou, ale snad udržíme v Prostějově zase vyšší míru korektnosti a slušnosti v předvolebním souboji a nebudou padat nějaké velké maxipodpásovky, protože ať je to jak je to, mělo by všem jít hlavně o rozvoj města a je jedno, zda je levý, pravý, středový, či jinak politicky orientovaný, ony se stejně dnes ty rozdíly stírají.
Snad jen naivní začínající politolog si může myslet, že tu ještě existuje klasické politické spektrum. Tak ať vyhraje ten nejlepší. Tímto heslem se dostávám k tomu, že zde zase máme olympijský rok.
Ano, koronavirus nám narušil klasické cykly a tak se vlastně můžeme těšit na olympiádu skoro pořád, je jen otázkou, zda vůbec a za jakých podmínek proběhne. Bohužel hokejový olympijský turnaj se bude konat bez účasti hvězd z NHL, ale i tak je třeba se semknout, vždyť tak rádi si zakřičíme góóól! Doufejme, že to bude často. A snad si také zakřičíme společně, protože už snad proboha přestane to blbnutí s nějakým zavíráním a omezováním, koneckonců nám to nová vláda kdysi před volbami slibovala, že?
Takže se těším na společné chvíle s kamarády u fandění. A upřímně na společně prožitý čas se snad těšíme všichni. Dob rozdělování a kastování už bylo dost a je nejvyšší čas se zase semknout a jít společně dál, protože už v jedné písni se zpívá: „Jednou budem dál…“.
Marty
