Přerov, Havířov a dříve samozřejmě Kometa Brno a Olomouc. To byly zápasy, které jsou dnes v Prostějově právem brány jako derby, utkání provázela třaskavá atmosféra a občas i třesk nějakého toho zařízení stadionu. To už naštěstí skončilo. Zda se třaskavá atmosféra vrátí, to zjistíme po době koronavirové.
Co ale pak derby mají – respektive nemají – to je jasný favorit. Při vyhecovanosti zápasů se totiž téměř automaticky smazávají rozdíly ve formě a v tabulce. Týmy chtějí uspět o to více a ze stoprocentních výkonů jsou nebo by měly být stodesetiprocentní.
Proč tohle vše píšeme? Protože to všechno, zatím bez rozmíšek fanoušků, provází také utkání mezi Prostějovem a Šumperkem. Už během minulé sezóny je kdosi nazval derby. A zdá se, že slova jsou prorocká. U Šumperku se vskutku mažou rozdíly v tabulce. Dokonce i v aktuální herní a výsledkové pohodě. Geografická blízkost? Další příznak derby. Stejně jako určitá provázanost. Ta je větší než velká, v Šumperku působí řada exprostějovských hráčů v čele s hvězdou ligy Žálčíkem a nyní v první obraně hrajícím Martinem Pěnčíkem. Derby navíc podtrhují taky poslední tři vzájemná utkání, všechna byla atraktivní, dramatická. A ani v jednom případě o osudu nerozhodla základní hrací doba.
Ač tedy Prostějov téměř jistě přijde o souboje s Havířovem, zoufat nemusí. Na světě je totiž nové derby. Tento přívlastek si utkání se Šumperkem rozhodně zaslouží.
