Integrovaný záchranný systém nám vždy kryje záda. V době nouzového stavu to platí dvojnásob. Nejen záchranáři, ale také hasiči, policisté a strážníci se nám snaží pomoci za všech okolností.
Bohužel mnoho lidí je kritických především k činnosti městské policie. Znám mnoho těch, kteří je mají za pouhé „úředníky“ v uniformách. Není tomu tak. Strážníci prošetřují každou věc, kterou oznamovatel zavolá na 156. Ať už jde o člověka bez roušky, nebo ztraceného psa. Nikdy neměli na starost pouze blokové pokuty za stěrači, jak si mnozí myslí. Nyní městská policie stojí za dohledem nad dodržováním nařízení vlády.
I Policie České republiky to nemá za nouzového stavu lehké. Prošetřování případů drobných krádeží představuje nejednoduchý boj s tímto druhem kriminality, ale policie rozhodně nesedí s rukama v klíně, pachatele se daří usvědčit a obvinit… Názorně jsme ve Večerníku informovali o krádeži strojku nebo například o loupeži, při které lupič nic neodcizil, „pouze“ způsobil drobnou škodu na neodbydleném domě. A právě tito provinilci budou postiženi vysokými tresty. Nechci se jich zastávat, svízelnou životní situaci je nutné řešit jinak. Trestní sazba osm let mi však připadá přehnaná.
Hasiči musí přijímat zásadní opatření týkající se nejen dopravních nehod, zasahují u požárů a povodní, nově některým přibyl odběr vzorků pro testování. Roušky a pečlivá ochrana před koronavirem jsou proto samozřejmostí. Jistě není jednoduchý boj o život umírajícího člověka komplikovaný o ochranné prostředky. Uznání si zaslouží i dezinfikování budov a místností, které mají právě oni na starost.
O záchranářích nemluvě… Právě toto jsou ti praví hrdinové všedního dne. Dvanáct hodin denně prakticky neustále vyjíždět vozidly rychlé záchranné služby. Zachraňovat životy jiných v nepohodlných oblecích. Zasahovat u nehod a věřit, že je nějaká osoba, které pomáhají, nenakazí. To je jejich každodenní úděl.
