Ve volejbalu je spousta důležitých faktorů, jež rozhodují o úspěšnosti toho kterého týmu. Stěžejní význam samozřejmě má složení kádru, jakým kdo disponuje hráčským materiálem pro jednotlivé činnosti a v celkovém součtu i pro komplexní výkon kolektivu.
Vysoko na tomto žebříčku stojí svým významem logicky útok. A přiznejme si, že v daném směru na tom ženy Prostějova nebyly během úvodní poloviny aktuálního ročníku nijak extra valně.
Drtivou většinu ofenzivní produkce totiž musela dlouho táhnout skoro sama slovenská smečařka Karolína Fričová, kterou pravidelně – ale jen částečně – doplňovala brazilská blokařka Raquel Löff. Co další útočnice? Při vší úctě k nim se až na občasné výjimky téměř neprosazovaly, jmenovat netřeba.
Naštěstí se klubovému vedení povedlo během zimy přivést dvě posily, jejichž schopnosti v zakončení výrazně zvedly kvalitu celého mančaftu VK po této stránce. Ano, jde o univerzálku Karin Šunderlíkovou a smečařku Kláru Faltínovou.
Prvně jmenovaná sice potřebovala čas k nabrání jistoty po zdravotní pauze, ta druhá zase není úplně stabilní plejerkou s vyváženými výkony. Přesto však obě disponují takovou útočnou úderností, že pokud jim to aspoň trochu jde, dostává se úroveň ofenzivy vékáčka na dost jiný (vyšší) level.
A pro soupeře je z hlediska taktické přípravy neskonale náročnější nachystat svou obranu nikoliv pouze na dvě hrozby, ale hned na čtyři. Volejbalovému drakovi z Hané prostě narostly hlavy navíc, tím vydatnější dávky bodového ohně teď může chrlit. Pochopitelně za podmínky, že se mu bude dařit.
