Čekání bylo dlouhé, ale vše nakonec končí. Tedy i vyčkávání na týmový hokejový úspěch. Předsezónní ambice mohly být jakékoli. I tak ale můžeme směle prohlásit, že při zvážení všech okolností je přejití přes předkolo úspěch. Řekneme rovnou proč.
Důvodem je zejména vyrovnanost soutěže. Množstvím účastníků je soutěž nesmírně vyrovnaná, hráčská kvalita rozmělněná a o žádném týmu (s výjimkou Kadaně) se před sezónou nedalo říct, že by nebyl konkurenceschopný. Druhým důvodem je pak tradiční rozčarování v play-off. I po postupu do 1. ligy mohli mít Jestřábi jakkoli silný tým, výsledek byl ale vždy stejný, tedy brzké vyřazení. Úspěch nad Kolínem tak je hodně důležitý pro psychiku. Velká většina hráčů zde v minulých letech nepůsobila, ale nevyhnou se tomu, určitá úleva nejspíš bude. A úspěchem to je i proto, že Kolín byl nesmírně nebezpečným týmem. Zejména ve druhém, ale i v prvním zápase to naplno ukázal. Třetí duel už byl záležitostí Prostějova.
A nyní šance Jestřábů ve čtvrtfinále. Míním, že nejsou malé. Litoměřice mají odehráno. Kdovíjak vysoké ambice už z podstaty existence klubu mít nemohou, výrazného úspěchu už dosáhly. Jestřábům jde o víc. Těm sice po únavové stránce mohla uškodit série s Kolínem, zároveň si v ní ale nepochybně spravili sebevědomí. A naposledy, vzájemné duely sice favorizují Litoměřice, vždy to ale bylo „o prsa“.
Sázkaři tak možná preferují vítězství Litoměřic. Já jsem ale opačného názoru.
