Vstup do jara bohužel eskáčko nemělo ideální. Dva zápasy, dvě prohry, jediný vstřelený gól. Jedna věc jsou pak ale čísla, druhá výkony. Proti Brnu totiž Prostějov měl řadu příležitostí, řadu dobrých možností. Ale nevyužil je.
Jak se ukázalo, ďábel tkví v detailu. A tím detailem v prostějovském případě je důležitá věc, a sice proměňování šancí. Eskáčko jich i proti Ústí nad Labem mělo hodně, jen Jiráček mohl dát dva góly, další pak i jiní hráči – v ofenzivě se hodně objevoval i Dan Bialek. Jenže nevyšlo to. Během obou jarních zápasů se pak ukázaly ještě dvě skutečnosti. Jednak trvá absence čistokrevného útočníka – Bartolomeu je rychlý, šikovný hráč. Ale čahoun, přitom pohyblivý, s tahem na branku nadále chybí. Druhou „mouchou“ na hře Prostějova je rozdílnost poločasů. V obou jarních kolech eskáčko zvládlo (herně) dobře první poločas. Ve druhém už to ale zdaleka taková sláva nebyla. Možná stačí jen věřit a nebát se hrát celý zápas. Možná i to štěstíčko. Ale hlavně góly, ty chybí nejvíce.
