Pokud jste někdy závodně dělali nějaký sport, osobně jste se setkali i s jedním jeho důležitým faktorem, a sice s rozhodováním sudích. Jejich výkony jsou také pro fanoušky v hledištích či pro diváky u obrazovek (televizních, počítačových, mobilních) dost ožehavým tématem. A často neméně řešeným než výkony jednotlivých hráček/hráčů.
Jak se pravdivě říká, nejlepší arbitr je ten, o němž během zápasu ani nevíte. Neboť správně píská to, co má, a jeho verdikty nejsou aktéry ani příznivci nijak zpochybňovány. K takovému ideálnímu stavu však bohužel nedochází zdaleka tak zhusta, nakolik by mohlo a mělo. Spíš bývají mnohem víc k vidění různé diskuse s nimi, nebo přímo protesty proti jejich rozhodnutím. Potažmo hanlivé pokřiky nespokojených příznivců z ochozů.
Takovým případem bylo i páteční střetnutí čtvrtfinálové série UNIQA extraligy žen ČR 2021/22 mezi volejbalistkami Ostravy a Prostějova. Hlavně v průběhu klíčového třetího setu se hostující plejerky a členové realizačního týmu opakovaně rozčilovali nad posouzením herních situací ze strany prvního sudího Jana Kubince i druhého arbitra Vlastimila Kováře. Nutno říct, že většinou právem. Chvílemi se dokonce víc diskutovalo, než hrálo, leč v daný moment to hanáckému mančaftu stejně nepomohlo. Spíš až následně ve čtvrté sadě, kdy rozhodčí klasicky kompenzovali.
Ať tak či onak, je potřeba neustále myslet na jednu klíčovou věc. Chyby dělají nejen hráčky či trenéři, ale právě i strážci pravidel, nikdo není neomylný. A byť je rozhodcovská práce někdy výrazněji nepřesná, házet na ni vinu za vlastní porážky se dlouhodobě nevyplácí. Jedině hledání důvodů neúspěšných vystoupení v první řadě u sebe totiž vede k tomu podstatnému – zlepšit svou hru, tím i výsledky. Bez ohledu na okolní vlivy včetně případné nepřízně mužů/žen s píšťalkou.
