Na základě rozhodnutí vlády ČR je tak u nás absolutně vše podřízeno snaze o minimalizaci šíření koronaviru, často za každou cenu. Že tenhle aktuální stav absolutně nesvědčí veškerému sportování i pohybu, o tom ani není potřeba se nijak dlouze rozepisovat.
Po měsíci bez jakéhokoliv sportu sice bylo před nedávnem milostivě dovoleno obnovit svou činnost profesionálům, kteří se fotbalem, hokejem, basketbalem, volejbalem či házenou živí. Ovšem co všichni ostatní? Nadále mají smůlu.
Argumenty, že právě aktivní životní styl podporuje imunitu a tím i odolnost vůči chorobám včetně covidu-19, se míjejí účinkem. Neboť ti, jež rozhodují, patří do zcela jiné kategorie lidí, pro které jsou sportování s pohybem zbytnou záležitostí. Že to valné procento „poddaných“ vnímá jinak, je prostě nezajímá.
Obrovská hrozba se v tomto směru valí na naše děti a mládež. Už před nástupem virových lockdownů plál těžký boj o jejich udržení na aspoň základní pohybové úrovni. Nyní se zdá být tahle bitva beznadějně ztracena, budoucím generacím je dlážděna cesta k domácí uzavřenosti před okolím a pohodlné pasivitě ve fyzicky strádajících tělech.
