Špatné, hodně špatné, lepší. Ale stále ne dobré. I takto se dá ve stručnosti charakterizovat dosavadní průběh fotbalového jara z pohledu prostějovského eskáčka. Tým začal bídně, netřeba připomínat. Pak přišla remíza s Vyškovem.
Od ní se Prostějov odrazil k trochu lepším výkonům, zejména pak zářilo vítězství nad Vlašimí, druhým celkem tabulky F:NL. Cenný skalp byl jedna věc, další výsledky druhá. Bohužel, ukazuje se, že výběr koučů Šmejkala a Šmardy nedokáže pořádně navázat na své výsledky. Zejména však na výkony. Zatímco jeden, dva zápasy hraje kvalitní, ofenzivně laděný fotbal, pak se něco stane. Jako by na hřiště vběhl jiný tým. Ten nový se najednou dostane pod velký tlak, tak tak odolává soupeřům. A z velké části jim nechává iniciativu. Přesně tento zápas zažil Prostějov také v Jihlavě. Mužstvo tahalo po většinu sezóny za kratší konec, bylo tlačené. A nebýt brankáře Bárty, dopadl by duel hůř než 0:1. Zopakovat výkon, navázat na ten (kvalitní) předešlý. To je to, co chybí.
