Vedle volejbalu dost píšu taky o házené, kde se během končící sezóny moc nedaří mužům Sokola II Prostějov. Jejich trenér Tomáš Černíček mi nedávno odhalil jednu ze zajímavých příčin. Jeho kádr naprosto postrádá střední generaci hráčů v ideálním sportovně produktivním věku od dvaadvaceti do osmadvaceti let.
Proč sem toto jiné odvětví tahám? Neboť mě jmenovaný kouč nevědomky přivedl na myšlenku, že současné družstvo prostějovských volejbalistek je z daného hlediska složeno přesně opačně. Tedy po stránce stáří (vlastně spíš mládí) asi nejlepším možným způsobem.
Podívejte se se mnou. Nahrávačka Simona Bajusz 28, blokařky Raquel Löff 27 a Kateřina Kvapilová 26, smečařky Karolína Fričová 22 a Klára Faltínová 24, univerzálka Karin Šunderlíková 22, libero Adéla Stavinohová 23.
Tedy vesměs nažhavené plejerky v nejlepších letech, hladové něco společně dokázat a na plné pecky jít za úspěchem. Přitom žádné z nich nechybí ani navzdory případnému nižšímu věku určité zkušenosti z předchozí kariéry, proto absence jedné či víc ostřílených třicátnic nebyla nijak na škodu.
A kromě toho tvořily suitu ke střídání připravených děvčat z lavičky samé mladé holky (Klára Dvořáčková 21, Petra Kožoušková 21, Pavla Meidlová 22, Michaela Smolková 19, Michaela Beránková 23) toužící kdykoliv ukázat přímo na hřišti v zápasové akci, že na to výkonnostně rovněž mají.
Vůbec není náhoda, že takto generačně složený tým v optimálním věku sportovní produktivity se vlastně celou sezónu herně zlepšoval, nedošly mu síly, naopak s přibývajícím časem stupňoval svou výkonnost. Až během závěrečného play-off dospěl k extraligovému zlatu. Naprosto zaslouženě!
