Dva roky s covidem fotbal samozřejmě změnily. Ne ve všem se ale můžeme bavit, že k horšímu. Velký posun například vidím v upřímnosti většiny trenérů v regionu, kde nějak vymizely různé otřepané fráze, které každý fanoušek dobře zná. V jarní části to totiž vypadá, že se nebojíme nazývat věci pravými jmény a pojmenovat problémy, jakými se některé kluby prochází. A na rovinu je to jen dobře, protože otevřenost a upřímnost zní opravdu lépe.
Trefně a výstižně, takto nějak se za poslední dobu ukazují trenéři od krajských soutěží až po okres. Nehledají zbytečné výmluvy a často jsou kritičtí i přes získané body, protože se jim zkrátka samotný výkon na hřišti nelíbil a dokážou i pojmenovat konkrétní věci, které na hřišti mužstvo dělá špatně. Funguje to ale i v opačném případě, kdy své svěřence chválí a konkretizují co dělali správně. Věty, které toho příliš neprozradily najednou postupně vymizeli.
Pro fotbal, hráče, trenéry, ale i jeho fanoušky jen dobře a snad se v tom bude pokračovat i nadále. Protože takové výroky chce fotbalová veřejnost slyšet a rozhodně to není nic, co by mělo znamenat nějakou nevýhodu do dalších zápasů. Naopak pochvala i kritika takto veřejně může často hráče nastartovat zase tím správným směrem.
