Asi před měsícem přistály do veřejných škol rozpočty na rok 2022. Ředitele a jejich ekonomy ovšem čekalo velké rozčarování. V rámci úspor vláda všem veřejným školám seškrtala finance na pomůcky a učebnice pro žáky o skoro miliardu korun! Opět se tak šetří na tom nejhorším místě – na školství. Přitom peníze pro vzdělávání jsou nejefektivnější investicí, která se v budoucnu mnohonásobně vrátí...

Pokud si totiž nezajistíme kvalitu svých nástupců, budeme z nich mít jen nemyslící ovce, které si na sociálních sítích namaže každý troll či mainstreamové médium a nejrůznější „vyžírky“, které dnes ze státního rozpočtu, aniž to tušíme, také pěkně sají. Další skoro 4 miliardy korun zmizely z položky platy. Školníci, uklízečky, kuchařky ve školních jídelnách i další nepedagogičtí pracovníci, jejichž tarifní platy jsou často nižší než tzv. zaručená mzda (někdy dokonce nižší než minimální mzda), nedostali navíc nic. Jejich reálné mzdy tak zřejmě letos poklesnou o hrozivých 10 %, možná i víc... Aby mohli zaplatit nezbytné výdaje, budou si muset zajít pro sociální dávky. Je to smutné, protože bez těchto profesí nemůže žádná slušná škola fungovat, jelikož všechno není jen o vyzdobených nástěnkách, dataprojektorech, projektech, ale také o čistých chodbách, kvalitním jídle a teplu ve škole. Vážím si všech těchto profesí ve školství a je to o mně známo, že je podporuji, jak mohu. Je mi stydno za ty, kteří v nich vidí jen nějaký pomocný personál důstojného kantorstva. A že takové názory slýchávám také, tomu dotyčnému pak něco od plic řeknu.

Ovšem pojďme i k učitelům. Pedagogickým pracovníkům by se měla zvýšit tarifní část platu o 2 %. I to je ovšem propad reálných mezd v roce 2022 přibližně o 8 %. A možná toto navýšení na svých výplatních páskách nakonec ani neuvidí. Proč? Stranou zájmu tak nějak zůstal škrt ve výši skoro jedné miliardy korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje. To je položka, z níž školy hradí vše, co nespadá pod platy nebo provoz (například vytápění či elektřina). Jsou to peníze na nákup učebnic a pomůcek pro žáky, kurzy pro učitele, dopravu žáků na výuku plavání nebo povinné pojištění zaměstnanců. Některé položky jsou mandatorní, takže je škola uhradit musí. To znamená, že pak nezbydou peníze na nákup učebnic a pomůcek pro žáky nebo na vzdělávání učitelů. Pokud se škola dostane do červených čísel, mají ředitelé jen dvě možnosti. Mohou požádat zřizovatele o dodatečné navýšení rozpočtu. Rozpočty jsou ovšem nyní napjaté také, protože nikdo nepočítal se skokovým nárůstem energií, v důsledku enormní inflace vlastně i všeho dalšího. Druhá možnost je, že ředitel převede finance určené na odměny pro učitele do ostatních neinvestičních výdajů. To musela řada škol udělat již loni. Letos ovšem bude situace o poznání horší, když školy přišly o miliardu korun. Stejně budou muset ředitelé postupovat v případě nepedagogických pracovníků. Aby si udrželi školníka nebo kuchařku, budou jim muset seškrtané platy navýšit formou odměn. Kde na ně vezmou finance? Opět na úkor peněz původně určených pro pedagogy. Proto lze v nejhorším případě předpokládat, že učitelé z dvouprocentního navýšení nakonec mnoho na svých výplatních páskách v letošním roce neuvidí.

Suma sumárum. Ano, šetřit se musí všude, ovšem když je vidět, že někde létají peníze doslova do větru za zbytečnosti, je smutné, že budoucnost národa v podobě stoprocentně finančně zabezpečené výchovy dětí je de facto likvidována. Nebo snad již nepotřebujeme hrdý národ? Je to snad záměr? Právě proběhly nebo běží na základních a středních školách zápisy, přijímací zkoušky a maturity, všichni ve školství jsou v plném nasazení a opravdu se nikdo nefláká, jak lze někdy číst u chytrolínů na sociálních sítích. A do toho ředitelé musí oznámit svým zaměstnancům neveselou budoucnost. No řeknu vám, je to strašně motivující do další práce. Jsem samozřejmě ironický...