Dva roky se o tom příliš nemluvilo a nemohla za to jen epidemie. Především šlo o to, že srážek byl nadprůměr za poslední roky a s extrémním suchem se tak nemuselo bojovat. Letos je už ale opět všechno jinak. Stačí se podívat i na počet sněhu v nížinách během letošní zimy, který téměř nebyl. Během jara pak srážek také nepřibylo a předpověď na většinu května zemědělce rozhodně neuklidňuje. Extrémně vysušená půda by mohla být až na čtyřiceti procentech území, což může znamenat další řadu komplikací i zdražování.
Rostliny v současné době berou nejvíce vody během celého pěstování a vinou sucha je znát, že rostou pomaleji, než tomu bývá zvykem. Dopady jsou znát ze zimy i jara, kdy zkrátka v půdě není dostatečná zásoby vody a živin. Nejedná se přitom jen o sucho zemědělské, ale také hydrologické a řada řek i potůčků má hladinu vody v nejnižších hodnotách. Některé z malých říček jsou už kompletně vyschlé.
Jediným obdobím bohatým na vodu byly poslední dva roky za poslední dekádu. Kdy se zásoby dokázaly doplnit ještě během zimy, ale dostatek srážek pokračoval i v průběhu roku. Je zajímavé, že to přišlo právě v době, kdy se život trošku zastavil a s ním i letecká doprava. Byla to pouze náhoda, nebo si za sucho můžeme tak trochu i sami?
