Ahoj všichni,
tento příspěvek vznikl 5. května, což byl dříve den, který se slavil jako svátek pražského povstání. A tentokrát jsme mohli slavit opět, jelikož to byl první den, kdy přestala platit ale úplně všechna proticovidová opatření, tedy i nošení respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Dočkali jsme se po třech letech, kdy jsme zažívali neuvěřitelné věci a mnohým rozumným zůstával rozum stát nad tím, co všechno se může schovat za boj se zákeřným, ale zase ne tak drsným virem, jako byla třeba před více jak sto lety „španělská chřipka“.
Dnes máme za sebou mnoho soudních rozhodnutí, která rozcupovala kdysi jediná správná řešení, vyhlášky a zákony, což je poučením pro všechny zúčastněné, že ohýbat nejvyšší zákon státu, tedy Ústavu ČR, a využívat ho pro osobní obohacení, cenzuru, klamání veřejnosti, to se opravdu nevyplácí. Je smutné, že tento nejvyšší zákon státu se ohýbá i dnes, byť zase pro jiné účely, ale ten osobní prospěch a manipulace s veřejností tam zůstávají.
Přemýšlím, zda s tím něco udělají ti, kteří právě v tuto chvíli maturují a kteří také zažili dva roky koronavirové izolace, byli zavřeni doma u počítačů v rámci údajně samospasitelné on-line výuky, ale kteří se hlavně v letošních podzimních komunálních volbách stanou prvovoliči. Jsem zvědavý, jakým způsobem se nechali ovlivnit svým okolím, propagandou a jaký si vlastně vytvořili názor na svět, na své okolí a zda jejich hlasy nějakým pozitivním způsobem ovlivní volební výsledky. Důležité bude, aby k volbám vůbec přišli, jelikož se domnívám, že potřebujeme mladý vítr do plachet, abychom se posunuli vpřed. Nadšení se věkem obrousí, ale mládí je ještě plné energie a tak nám snad pomůže posunout naše obce, města a stát vpřed. Přeji jim, aby jim už nikdy nikdo nijak neomezoval svobodu pohybu, projevu, shromažďování a necenzuroval jim jejich názory – pak bude určitě líp.
Marty
