Po nedávném nástupu Jana Blatného do funkce nového ministra zdravotnictví ČR místo „plukovníka“ Prymuly zavládl přece jen o něco rozumnější a méně diktátorský přístup k omezování osobní svobody lidí v rámci hygienických opatření proti koronaviru.
Bohužel však i pod novým vedením stále platí, že česká vláda včetně zmíněného resortu MZ nemá ani páru o významu a potřebách jak sportu, tak aktivního pohybu pro spoustu obyvatel naší krásné země.
Prvním a už déle platným faktem je, že profesionální sport, který dělají výhradně zdraví i fyzicky zdatní jedinci nijak vážně covidem neohrožovaní, musí být pravidelným testováním suverénně nejzatíženější skupinou v celé republice. Naprosto nelogicky.
Když potom vešly ve známost podmínky takzvaného rozvolnění pro výkonnostní, amatérské a mládežnické sportovce, šly asi dělat jen tři věci: smát se, plakat nebo si klepat na čelo. Ono je totiž pro odolnější občany nebezpečné nikoliv případně prodělat „onu“ nemoc, ale naplno sportovat s rouškou přes obličej. Právem od nich směrem k papalášům zaznívalo: Vyzkoušejte si to!
