Český box měl v minulosti hodně solidní zvuk, svědčí o tom medaile získané na mistrovstvích Evropy, světa i olympijských her. Tohle jsou však už jen dějiny, za poslední dekády let nemilosrdně zaváté ubíhajícím časem. Tradiční bojový sport u nás postupně upadl do hluboké krize, v konkurenci jiných odvětví v čele s populárním MMA se z něj stala víceméně okrajová záležitost pro věrné nadšence.
V Prostějově měli ovšem rohovníci natolik pevně zapuštěné kořeny, že i přes složité podmínky nikdy úplně nevymizeli. A naopak se vždy snažili dál fungovat při zachování aspoň určité kvality. Právě i prostějovští odborníci pak stáli za aktuálním vzestupem úrovně práce s talenty, který vedl k čerstvému zisku pěti cenných kovů na dvou evropských šampionátech mládeže.
Ano, za stávajících okolností s koronavirem nebyla konkurence na zmíněných ME taková jako obvykle. Na druhou stranu boxerské naděje z ČR měly kvůli vládním covidovým nařízením natolik ztížené podmínky k přípravě, že lze jejich úspěch označit za div. Prostě neblábolili a makali, navzdory klackům házeným pod nohy.
