Kávu si dopřávám každé ráno k snídani. Ani v tom největším parnu si nedovedu představit, že bych den začala bez ní. V tomto horkém počasí jsem si nicméně ještě víc oblíbila kávu ledovou. Když jsem pak při opakovaných návštěvách jednoho z místních koupališť zjistila, že tuto dobrotu prodávají v tamním občerstvení, nemohla jsem odolat.

Poprvé, když jsem ji ochutnala, se mé chuťové pohárky přímo roztančily. Žádnou lepší ledovou kávu jsem nikdy nikde neochutnala, ani v těch nejlepších kavárnách. Poměr kávy a vody byl dokonale vyvážený a zejména bylo naprosto famózní spojení studené kávy s drceným ledem, jaký se zpravidla přidává do ledové tříště. V takovém případě je nápoj neustále vychlazený, což v těchto vedrech doslova bodne. Ve chvíli, kdy jsem svůj první drink vypila, jsem se rozhodla, že se stane mým pravidelným společníkem při každé návštěvě koupaliště.

Toto potěšení mi však od té doby zůstalo zapovězeno. Kdykoli jindy jsem na koupaliště zavítala a vystála si na něm frontu, tak mi bylo řečeno, že káva zrovna došla. Když jsem se zeptala, kdy ji doplní, odpověď zněla, že za 15 až 20 minut. Nechtěla jsem vypadat nenasytně, a tak jsem jako dáma chodila vždy minimálně s desetiminutovým zpožděním. K mému rozhořčení mi bylo opět řečeno, že káva došla. Tento koloběh se při mých návštěvách stal bohužel pravidlem.

To mě vede k jedinému závěru – lidé kolem mě jsou absolutní obžerové. Slovo „obžera“ chápejte jako člověka, který se oddává obžerství (odtud základ slova pro obžery), v jídle a pití je nestřídmý, nezná míru. Těchto obžerů je na koupališti opravdu mnoho. Pořád něco jedí nebo pijí z přilehlého občerstvení, ale hlavně neustále a opakovaně ždímají stroje na mou ledovou kávu do poslední kapky!

Nebýt těchto obžerů, určitě bych si ledovou kávu na koupališti dala víc než jednou. Nezbývá mi tedy nic než doufat. V to, že se lidé nad sebou zamyslí a začnou být minimálně v popíjení kávy alespoň trochu střídmější. V to, že se tím sníží počet obžerů na koupališti. A nakonec v to, že se díky tomu ta nejlepší ledová káva konečně stane při návštěvách koupáku mým neodmyslitelným společníkem. A já se tak budu moci stát tím pravým obžerou…