Dnes je to přesně půl roku ode dne, na který se jen těžko někdy zapomene. Ode dne, kdy se v Evropě událo to, co by v moderním světě čekal jen málokdo. V brzkých ranních hodinách se ruský prezident rozhodl rozpoutat válečný konflikt na Ukrajině. I když sám slovíčko válka nikdy nepoužil, není o tom pochyb. Už půl roku tak žije řada civilistů na obou stranách barikády v nejistotě a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla vrátit alespoň k částečnému normálu. Protože k tomu, jak to bylo předtím se už svět a Evropa nevrátí.
Ještě na začátku roku by tomu jen těžko někde uvěřil, co se může v jednadvacátém století dít. Během ledna se ale situace neustále vyostřovala a 24. února vše vyeskalovalo. Den, na který se nikdy nezapomene, den, kdy v Evropě začala válka, která i po půl roce bojů pokračuje a vyžádala si desetitisíce životů mezi kterými je i řada civilistů. V moderním světe věc nepochopitelná.
Ač prvotní zájem o dění postupně ochladl, rozhodně by se nemělo zapomínat, že jen pár stovek kilometrů od nás se dějí válečné zločiny, které se dají jen těžko omluvit. Dopady války ostatně sami pociťujeme a dá se očekávat, a to stále nemusí být to nejhorší. Nezbývá než doufat, že se situace obrátí, zatím to k tomu ale ani náznakem nevypadá.
