Čas letí jako bláznivý, jak zní v notoricky známé písni Karla Gotta a je v tom kus pravdy. Člověk by ani neřekl, že už to jsou dva měsíce od chvíle, kdy ve škole naposled zazvonilo a školákům začaly nejoblíbenější měsíce v roce. Jenže to opět uteklo jako voda a ve čtvrtek už se tak znovu hlásily ve školách, někteří o třídu výše, jiní zase premiérově na základních i středních školách.
Bláznivá a zrychlená doba se promítá i v čase. Přijde mi jako by to bylo včera, kdy děti dostaly vysvědčení a začalo jim dvouměsíční prázdninové období, ale ony už to jsou vážně dva měsíce. Věřím, že na letošní prázdniny budou vzpomínat jen v dobrém, protože letos jim vyšlo počasí, jaké tu dlouho nebylo a mohli si tak užívat plnými doušky. Obvykle chladnější srpen byl letos opravdu teplým a válení u vody mohlo probíhat téměř každý dnem.
Současné ochlazení už ale připomíná, že se čas prázdnin a dovolených s rodiči, či čas u prarodičů nachýlil a chystá se opět návrat do lavic, který už snad bude opět bez problémový a děti se budou moci učit společně ve třídách bez omezení. A snad se taky bude dát ve školách topit, protože zima většímu soustředění rozhodně nepomůže.
