O tohle jsou mladí ochuzeni. Pamatujete si ještě ten pocit, když jste si, podobni středověkým alchymistům, v temné komoře sami vyvolávali fotografie? Nebo když jste si z Fotolabu odnášeli hotové snímky a hořeli zvědavostí, zda se vydařily tak, jak jste si představovali? Vždy jste se přitom těšili, až své vzpomínky budete moci zprostředkovat svým nejbližším. Ti se na ně těšili, přestože od vaší letní dovolené uplynul třeba více jak měsíc. Nyní je situace jiná: upravené fotky z dovolené můžete na sociálních sítích sdílet s celým světem mnohem dřív, než se vrátíte domů. Dá se však předpokládat, že stejně nikoho moc zajímat nebudou. Pokud na nich tedy nebudete prakticky nazí…
Nelze to přehlédnout. Léto je pořád všude kolem nás. A jelikož jsou sociální sítě zrcadlem reality, projevilo se parno i na monitorech našich počítačů. Díky tomu na nich můžeme sledovat opravdu velké množství snímků z dovolených. Pokud se to nepřehání, má to své kouzlo. Ač samotný zážitek z cestování je prostřednictvím fotografií či videí nepřenositelný, člověk aspoň může nakouknout, kam všude se jeho příbuzní či přátelé podívali, a sdílet s nimi jejich radost, že tak mohli učinit. Na druhé straně nelze přehlédnout, že se na sociálních sítích objevuje opravdu spousta prakticky nahých lidí. Rozhodně nemám nic proti krásným dívkám v přiléhavých plavkách, nicméně u mnohých se opravdu jedná o prapodivnou formu exhibicionismu.
Doba se prostě změnila. Před takovými třiceti lety jste mohli exhibicionistu potkat pouze v Kolářových sadech u hvězdárny, kterak tu vykukuje zpoza keře. Když kolem procházela nějaká žena, vyskočil, aby odhalil svoji „chloubu“. Na rozdíl od dnešních virtuálních exhibicionistů neměli tito lidé ambici ukazovat i něco „víc“, než jim trčelo od pasu dolů. A navíc ke své spokojenosti nepotřebovali pozornost velkého množství lidí. Dnes je to ovšem jinak a exhibování na sociálních sítích propadlo neuvěřitelné množství nejen mužů, ale zejména žen. V tomto ohledu do historie přitom už vstoupil Tomio Okamura, který před lety propagoval jinak bezpochyby platné heslo „ve zdravém těle zdravý duch“ snímkem z posilovny, který prošel digitálním „vylepšením“. Díky němu politikovi vyrostly krásně vyrýsované svaly.
Podobnými úpravami na sociálních sítích přitom prochází snímky celé řady mužů i žen. Jejich snaha udělat se „lepšími“, než ve skutečnosti jsou, je nejen směšná, ale vlastně pro ně samotné nebezpečná. Je totiž nepochybně správné snažit se vypadat dobře a starat se o své zdraví. Chlácholení obézních lenochů o tom, že jsou se svými špeky naprosto spokojení a zároveň připraveni na zimu bez plynu, k ničemu dobrému nepovedou. Na druhé straně podobné digitální honby za lží nikomu na zdraví nepřidají, naopak jej o to psychické připraví. Ano, sociální sítě jsou skutečně zrcadlem dnešní reality. Často však dosti pokřiveným. Měli bychom to mít na paměti vždy, když na nich uvidíme cokoliv „pohádkově krásného“.