Máme přesně měsíc po volbách do zastupitelstva. Je dobré se na některé věci dívat s odstupem a s chladnou hlavou je analyzovat. A proto tak v případě voleb činím na rozdíl od jiných až dnes.

Volební výsledky jsem samozřejmě sledoval a vcelku tak trochu s pobavením sledoval v televizi, jak náš premiér „květinka“ mluvil o de facto vítězství své strany a koaličních vládních partnerů a pod ním na liště běžely výsledky, které ukazovaly, že právě jeho slepenec dostává drtivou nakládačku od opozice. Bylo mi ho vlastně vcelku líto, protože žít neustále ve své bublině a nevnímat realitu, to není až tak jednoduché. Ale pojďme do našeho města.

Pokud je někdo tak naivní a domnívá se, že komunální volby nebyly referendem o vládě, pak je politický laik. A v Prostějově se to ukázalo v plném světle. Pojďme si předložit důkazy. Když někdo drtivě ve fotbale vítězí, tak se tomu říká válec. A tady to hnutí ANO, které má mimochodem ve svém čele předsedu fotbalového klubu, předvedlo absolutně. Vcelku brutální nárůst mandátů dává sílu a moc a záleží jen na politickém umu, jak s nimi bude naloženo. Tvrdím, že držet se hesla divide et impera, tedy rozděl a panuj, by bylo výrazem politického umu a skvělé taktiky. Domnívám se, že to v sobě staronový primátor má. Dalším důkazem, o čem tyto volby byly, je posun SPD, tedy druhé opoziční parlamentní strany, čehož se Prostějov stal opět důkazem. Lidé nepotřebují čekat na vysílání signálů, ale na přímá, možná někdy tvrdá slova o tématech, o kterých se mnohdy taktně mlčí. Volič jasně ukázal, že ho tajnůstkaření s ožehavými tématy, která jsou zakrývána politickou korektností, už nebaví. Třetím důkazem je nářez pro modré, kteří rozhodně čekali víc, a i když jsou na komunální úrovni sympatičtí, doplatili na svou „květinku“ tam nahoře. Jak s tím naloží, je otázkou spíše pro ně. Rozhodně to asi bude o celostátní vnitrostranické diskusi a přijetí nějakých smysluplných závěrů. Blahosklonnost jim nepomůže, ba právě naopak, stáhne je ještě hlouběji. Asi největším důkazem je propad hnutí PéVéčko – party skvělých lidí. Chtějí makat pro město, mají program pro spoluobčany, chovají se vstřícně ke všem, nechtějí být konfliktní… A najednou do toho přijde protivládní tsunami, které jim sebere vcelku jisté hlasy. Nestalo se to jen tady. Mnoho regionálních hnutí, která nechtějí dělat „velkou“ parlamentní politiku, dojela na to, že si to v ringu vyříkávali velcí hráči a sbírali hlasy těm, které zajímala jen místní témata. Toto je velká chyba. Snad bude za čtyři roky v komunálních volbách opět prioritou město, městys a obec a ne něčí velká hra.

Ale pojďme v Prostějově dál. Pár subjektů takzvaně propadlo sítem. Tak u zvířátkové partaje se to čekalo stoprocentně, tady šlo spíše o bizár, u nejvíce levicové strany to také moc velké překvapení nebylo, protože její vnitřní půtky rozstřelily jakoukoliv šanci na úspěch. Smutek zavládl spíše z výsledku sociálních demokratů, kde nepomohl ani návrat někdejší primátorské ikony do kampaně, jež tedy, upřímně řečeno, zas až tak oslnivá nebyla. Oranžoví ovšem mohou také „poděkovat“ celostátnímu vedení, které sociální demokracii potopilo stejně jako kdysi ledová kra Titanik. Tento případ opravdu zamrzí. Spojenci v čele s lidovci doplatili na povolební sčítací matematiku, ale o tom jindy.

Poslední řádky je třeba věnovat naší nekonstruktivní opozici. Jak se dostat do zastupitelstva zcela náhodně, předvedli Piráti, kteří nepostavili celou kandidátku. To jim paradoxně pomohlo při přepočtu hlasů a porazili tak hnutí Spojenců, kteří na tom byli procentuálně o fous lépe. A pak tu máme spolek rejpalů a kecálků, který se bohužel opět do zastupitelstva dostal, takže můžeme čekat fabulace, napadání, polopravdy, mávání zákonem 106 a další oblíbené disciplíny naší údajné „Roviny“. Jsou před námi čtyři roky komunální politiky, uvidíme, co přinesou.