Posledních pár ligových kol v nejvyšší fotbalové soutěži nabídlo řadu sporných momentů hodných diskuse. Řada chyb rozhodčích i ve spolupráci s video asistentem ukazuje řadu nedostatků. A u slovíčka nedostatek je třeba zůstat, protože je tomu skutečně tak. Věřím, že ano a že se snad nejedná o nějaký zásah vyšší moci. Ať už je tomu, jak chce, fotbalová reputace zase trpí. Tudy opravdu cesta k návratu fotbalu na výsluní nevede, a to od nejvyšší soutěže po „prales“.
Obviňovat někoho bez důkazů možné není. Třeba je to vážně jen shoda okolností, ale kdo například sleduje pravidelně fotbalový pořad TIKI-TAKA, jistě si vybaví vyjádření Milana Baroše, kterému se nepozdává, že video rozhodčí pravidelně pomáhá především celkům velké trojky. Když se nad tím člověk hlouběji zamyslí, tak s tímto tvrzením nelze nesouhlasit, „máslo na hlavě“ má přitom zejména vedoucí duo, neboť Spartě bylo v úvodu sezóny minimálně třikrát prokazatelně ublíženo, až se jí musel „zastat“ dokonce šéf konkurenčního celku z Edenu… Proč asi?
Zjevné a jasné chyby, které dokáže fanoušek odhalit i po jednom záznamu, nevidí sudí, který je na to proškolený, ani jeho asistent u videa? Tomu zkrátka nevěřím a v životě věřit nebudu, že je to náhoda. Nejhorší je na tom ale jiná věc, a ta souvisí i s budoucností fotbalu u nás.
Pokud chceme, aby se stal fotbal opět fenoménem, nebo se mu alespoň z části vrátila reputace jako v dřívějších letech, nesmí se stávat takové excesy. Dobám Berbra i divokých kauz po revoluci už snad odzvonilo, a pokud ne, tak si může český rybníček pomalu začít chystat rýče, protože toto už jen těžko přežije. Přebije jej řada dalších sportů, které takové kauzy nepotkaly.
