Existuje mnoho typů sportovních fanoušků. Jedni přijdou, sednou nebo stoupnou, kouknou a jdou. Další nahlas fandí a povzbuzují. A pak jsou samozřejmě tací, kteří jsou sice rovněž hlasití, nicméně někdy až moc a až příliš sprostě. Ne vždy je přitom třeba vulgarismů. A stačí opravdu málo a z utkání je slovní box.
Člověk by očekával takovou atmosféru na hokeji, někdy na fotbale. Ovšem ne na druholigové házené. Zápas Prostějova s Telnicí měl ovšem náboj, dramatickou zápletku a emoce zde byly téměř hmatatelné. Nudný zápas? Kdeže, byla to přímo pozvánka na tento sport.
Utkání bylo bohužel místy poznamenáno ne zrovna kladně přijímanými výroky rozhodčích, zároveň ale také reakcí části tribun. Kroucení hlavou a hlasité protesty? Proč ne. Někteří ale zašli ještě dál a ukázali, že hranice mezi korektním fanděním/spíláním a zbytečnými emocemi je někdy tenká. Volat na rozhodčí, že dělá kraviny? Klidně. Ale volat na dámské rozhodčí, že jim je dobrá do ruky jen vařečka a možná ještě něco dalšího? Za hranou. I když některé výroky možná byly sporné, toto už fakt zbytečné bylo – i docela sprosté, urážet se dá i bez vulgarismů…
Zápas se jinak musel líbit. Byly tam skvělé pasáže, postupné útoky i rychlé akce, skvělé zákroky brankářů. A na hřišti drama. Zatímco však hra byla skvělou reklamou na házenou, tribuny místy ukazovaly, proč napříč sporty chybí rozhodčí.
