Konec dobrý, všechno dobré, slýchávám často. A platí to o řadě věcí a situací. Třeba o podzimní části v podání prostějovského eskáčka. Očekávání byla zprvu velká, pak přišlo nehezké vystřízlivění v podobě dlouhé šňůry bez výhry nebo utkání s Vlašimí.
Jenže ve fotbale se může stát téměř cokoli. A z jednu dobu odepisovaného týmu se může stát obávaný protivník. Takový příběh kopali rovněž fotbalisté Prostějova. Z mizérie se stali hráči, kteří dokáží zabrat a předvádět nejen pěkný, ale hlavně efektivní fotbal. Navíc se ukazuje dobrá „psychička“ mužstva. Ani ve chvíli, kdy soupeř vede a má optickou převahu, se neroztřesou nohy, neodejde vůle. Otočení výsledku nebo aspoň dorovnání je tak vždy na spadnutí. Zatímco tak první polovina podzimní části FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY nenabídla nic moc dobrého, ta druhá už snesla přísná měřítka.
