Ten únorový den byl hodně zvláštní. Vzhledem k časovému posunu oproti Japonsku bylo nutné vstávat brzy ráno, což mně nikdy nečinilo zvláštní potěšení. Přesto jsem si ale přivstal, abych si ono památné olympijské semifinále proti Kanadě nenechal ujít. Doteď si pamatuji to napětí v závěru normální hrací doby, kdy jsme díky ostré střele Šlégra, řečeného Guma, drželi jednobrankový náskok. A to zklamání, když soupeř nakonec přece jen vyrovnal, byť Hašek v brance čaroval.
Problém byl ještě další, protože byl normální všední den a já měl plánovanou obchodní cestu po jižní Moravě. Naštěstí jsem to tenkrát z vesnice jižně od Brna, kde jsem bydlel, neměl zas až tak daleko.
Za volant jsem ještě sedal se znatelným rozechvěním způsobeným nervydrásajícími samostatnými nájezdy. „Pašák Alby“ brzy ten svůj proměnil a opět se hrálo o to, jestli Hašek soupeře vychytá. Vychytal. Když jsem přijel do laboratoře kyjovské nemocnice, nemluvilo se o ničem jiném. Sice byli všichni v práci, ale televize tam tenkrát hrála prim. Moc jsem toho asi tenkrát neprodal, událostí dne byl prostě postup do olympijského finále.
V něm Hašek opět vychytal nulu a mohlo se slavit. Slavilo se mocně a dlouho, takže přílet výpravy byl hodně rozjařený a alkoholické výpary v letadle se musely větrat asi hodně dlouho. Triumfální jízdu po Praze si vychutnávali sportovci i fanoušci. Někde tam tenkrát vznikl opojným úspěchem inspirovaný slogan Hašek na Hrad. Ten byl v té době obsazen jinou ikonou, takže bylo jasné, že bude třeba počkat.
Legendární brankář během času upadl do stínu zapomnění. V byznysu se příliš nedařilo, filmová hvězda se z něj ani po podivně vyznívajícím obrazu v Janákových Rafťácích, působícím jako pěst na oko, také nestala.
Zdá se, že jediné, co Hašek opravdu uměl, je hokej, z toho důvodu se asi rozhodl mu šéfovat. Nedávno se při mimořádných volbách prezidenta Českého svazu ledního hokeje o tuto pozici ucházel, opět neúspěšně. Kam se tak vrtnout? Zřejmě mu zazněl v uších dávný únorový slogan. A tak se začal projevovat na sociálních sítích. A čím zaujmout? V dnešní době jednoduše, stačí přece vyhrocená protiruská rétorika.
A tak jsme v Haškově podání byli celá republika bezpečnostně ohroženi, když k nám přijeli sehrát hokejové zápasy slovy dva hráči ruské národnosti z klubů NHL. Kupodivu v našem největším zaoceánském vzoru se národnost hráčů jaksi neřeší. Byznys je přece byznys. To si ale vedení soutěže za rámeček nadalo. Po Haškově ostrém tlaku se pod vrcholnými funkcionáři zřejmě houpou židle. A běda jestli neodstoupíte! NHL si už v Čechách neškrtne, já to zařídím!
Jak jinak si toto blouznění vyložit než ouverturu k nějaké vrcholné kandidatuře. Je pravda ještě jedna možnost. To je ovšem už medicínská otázka, do níž se v souvislosti s bývalým výborným brankářem nechci pouštět.
