Velké problémy čekají nejspíš na jaře sport v České republice. Zatímco se ale dosud zdálo, že se týkají zejména profesionálních klubů, které kvůli ztrátě sponzorů i plateb ze vstupného přijdou o velké peníze, obří komplikace jsou tu i pro amatérské kluby, které dosud stály trochu v pozadí.
Přitom pro sportovce-amatéry je současná situace rovněž katastrofální. Jejich živobytí se sportem sice přímo nesouvisí, sport jim ale i tak přináší psychickou pohodu, pohyb a v některých případech i motivaci pro vlastní růst. To vše je nyní pryč. A co hůř, aktuálně bez vyhlídky na zlepšení.
Zdá se totiž, že začátek roku uvolnění nepřinese. PES nyní ke konci roku opět roste, hovoří se už o pátém stupni. Přitom i ve třetím museli mít amatérští sportovci při sportování ve vnitřních prostorách roušky. Že se jedná o nařízení nesmyslné až zdraví ohrožující, to nikdo neřešil. Nebylo se tak čemu divit, že místo aspoň dočasného obnovení činnosti se sportovní kluby spíše rozhodly ještě počkat a soutěže se nerozjely.
Kdy se tak ale stane? Mají se snad pokračování/začátky lig posouvat do nekonečna? Zatím to vypadá, že k tomu skutečně dojde. Vytoužený přelom ledna a února je stále více utopií. Což je samo o sobě ovšem komické. Co je totiž lepší na tvoření imunity – sport a aktivita, nebo život „ve skleníku“?
