Toto muselo pobavit. Václav Klaus nedávno opět vyzval národ k utahování opasků. Právě termín „utahování opasků“ přitom použil bývalý premiér i prezident poprvé již počátkem 90. let minulého století. Tehdy jej národ po 40 letech socialistické ekonomické blamáže přijal s pochopením. Nyní je situace poněkud jiná. Změnila se nejen česká společnost, zásadním způsobem se proměnil i sám Václav Klaus.

O tom, že česká společnost je ve své většině bohatá, rozmařilá a zpupná natolik, že o jakémkoliv utahování opasků nechce ani slyšet, jsem už psal. Pravdou je, že náklady na základní věci, jako je bydlení, energie či potraviny, zásadním způsobem vzrostly. Na druhou stranu mnozí z nás si k nim vytvořili takové množství věcí a služeb, které „nezbytně nutně potřebují“, protože si jich užívá soused, že se jich nebudou chtít vzdát, ani kdyby měli skončit v insolvenci.    

Minimálně stejnou, ne-li dokonce větší proměnou však prošel sám Václav Klaus. Zatímco v 90. letech minulého století býval akční štíhlý muž, který na tenisových kurtech proháněl nejednoho kamaráda z řad politiků a byznysmenů, dnes už by to nedal. Ale nejen to. Pokud Klaus coby správný názorový vůdce půjde vzorem a připojí se k deklarovanému utahování opasků, pak to s ním určitě dobře nedopadne. Vzhledem k jeho aktuálním fyzickým proporcím by mu totiž reálně hrozily minimálně dýchací problémy. A pokud by to přehnal, klidně by se mohlo stát, že pukne. Praskne stejně jako třeba rostlina zvaná Netýkavka žláznatá, když přijde její čas.

Na druhou stranu některé jiné věci se u Klause nezměnily. Pokud byl někdy samolibý ješita, tak prošlé roky tuto jeho dominantní charakterovou vlastnost pouze zvýraznily. Ale to ostatně v dobrém i tom horším platí snad pro všechny z nás.

Mimochodem termín „utáhnout si opasky“ lze najít také v bibli. Tam však má úplně jiný význam než ten, na který jsme zvyklí. Neznamená to, že teď nebude co jíst, zhubneme, a aby nám nepadaly kalhoty, tak si je budeme muset utáhnout. Kdepak!  

Na začátku našeho letopočtu „utáhnout si opasky“ znamenalo něco úplně jiného. Všichni lidé tehdy chodili v dlouhých pláštích, a když se měli pustit do nějaké práce, vydat se na cestu, nebo dokonce utíkat, tak jim ten plášť překážel. Proto si ho vykasali a opaskem utáhli. Utáhnout opasky tedy znamenalo „připravit se k nějaké činnosti“. Výzva utáhněte si opasky by tedy v tomto světle znamenala dejte se do práce, či aspoň do pohybu! 

A právě to je ta nejlepší rada, kterou by nám nejen Václav Klaus mohl dát.