Člověk by nevěřil, jak nám to zase uteklo. Máme tady konec roku a přiznejme si, že my pamětníci, kteří jsme již něco zažili, zůstáváme stát v mírném úžasu a v myšlenkách se obracíme do hlubokého dávnověku, kdy jsme tady měli morové epidemie, španělskou chřipku a podobné „libůstky“.

 

Nikdy jsem nevěřil, že nejčastější slova, která mne budou zajímat, budou NEGATIVNÍ a POZITIVNÍ a slovo PES. V posledním případě se nejedná bohužel o roztomilého mazlíčka, kterého jsem nikdy neměl, ale o systém v boji proti epidemii. Sledovat jednotlivé stupně je vážně bojovka a já si netroufám odhadnout, v jakém zrovna budeme, až budete číst tento příspěvek. Zatím se jedná spíše o houpačku, a když tato slova píšu, už nám zase stoupá vše, co jde, tedy kromě platů a nálady.

Mít totiž v dnešní době pozitivní náladu a zároveň negativní test na covid-19 je vlastně vzácnost. Já se tedy zatím tohoto souběhu držím, a doufám, že to vydrží nejen mně, ale i těm několika dalším jedincům, které znám. Je pravda, že dokud budeme masírováni masmédii zleva a zprava o pandemii, tak nám to na náladě nepřidá. A zachraňovat to programem pro seniory na ČT3 vážně nejde věčně.

Mírně zlepšilo náladu ono rozvolnění od 3. prosince, ovšem všeho do času, jelikož i naši spoluobčané vše pojali jako brutální nálet na obchody a provozovny služeb, kde si doslova skáčou po hlavách... A tak se domnívám, že covid právě začal hodovat. Jsme tak nějak kapku nepoučitelný národ a nedáme si říct a nedáme. Blbneme s nakupováním, jako kdyby měla být válka. A pak se divíme a remcáme na sociálních sítích, jak jsou na nás všichni zlí, jsme schopni chodit na antirouškové demonstrace a podobné zhovadilosti. Pohybuji se ve zdravotnickém prostředí od útlého mládí a nemám důvod teď nevěřit vskutku otřesným zážitkům všech těch, kteří pracují v první linii, tedy v nemocnicích a zdravotnických zařízeních obecně. Všem těm rebelům, kteří si hoví někde v teploučku a kritizují protiepidemická opatření, bych rád vzkázal, ať jdou někam. A zdravotníkům říkám díky, velké díky!!! Snad budete mít v době vánoční alespoň na chvíli čas si oddechnout a potěšit se s nejbližšími.

Jako ředitel zdravotnické školy jsem také zvědav, co moudrého udělají ti kompetentní pro maturanty ze „zdravek“, kteří také bojovali v první linii v rámci povinné služby, měli dvanáctihodinové služby v covidových oblecích a doslova padali vyčerpáním, zatímco jejich spolumaturanti z jiných škol se poflakovali v pohodičce na on-line výuce, možná ani to ne. Já jim zatím mohu dát jen ředitelskou pochvalu. Ale není to kapku málo? Takže čekám dobré zprávy z vyšších míst. Pokud se tak ale nestane, bude to „úžasná“ motivace pro další ročníky, protože ty zjistí, že dobro se odplácí buď zlem, nebo vlastně ničím.

Máme nový rozpočet města a já jsem rád, že je schválen tak nějak napříč. Každý si musí uvědomit, že se bude utahovat a šetřit a nebude jednoduché vyjít, koneckonců podívejme se na „sekeru“ ve státním rozpočtu. Každý by chtěl něco, ale pečení holubi a modré z nebe prostě příští rok fakt nepřijdou, takže se na to připravme. A začněme hlavně šetřit doma, pokryjme si mandatorní výdaje a buďme trochu finančně gramotní, jinak to opravdu nepůjde. Zvykejme si na chudá léta.

Končím dnešní psaní a pokusím se být maličko optimista. Přeji tedy všem šťastný nový rok 2021. Na konci má jedničku, třeba bude za jedna. Věřme, že se na jedničku dostane i systém PES a naše nálada i covidové testy všech budou také za jedna.