Jestli se některému sportovnímu klubu v uplynulém ročníku skutečně nedařilo, je to BK Olomoucko. Při pohledu na tabulku je toto konstatování nasnadě, nástupce prostějovských Orlů, kteří svého času zápolili s velikány jako Děčín a taky Nymburk, se potácí na dně tabulky. Počet porážek v řadě se zatím zastavil na počtu třináct a soupeři se celku z Hané začínají vzdalovat.
Co může stát za poklesem týmu, který ještě loni patřil do lepší půlky tabulky, je vcelku jasné, mužstvo je zkrátka jiné. Je mladší, méně zkušené. Už během léta bylo jasné, že se Olomoucku nevyhnou velké změny, které částečně zapříčinil i koronavirus. Část hráčů z Balkánu v týmu nezůstala, ten také přišel o americké tahouny. Velkou ránu navíc utržil tým v prosinci, kdy dal Hané sbohem kapitán Lukáš Palyza.
Jednou věcí jsou ale „body“, v případě basketbalu procento vyhraných utkání, co ale už tabulka neřekne, je, jak se k nim (ne)dospělo. A v tomhle směru má prostějovský basketbal určitou naději. Vždyť se soupeři vesměs drží krok, potrápil dokonce i Nymburk. Proti Opavě se před Vánoci celek Predraga Benáčka prezentoval velmi dobrým výkonem a padl až v samém závěru. Právě koncovky utkání mužstvo hodně sráží. Mít ji lepší, je Olomoucko nejhůře desáté.
Jisté tak je, že i přes současné problémy, poslední místo není pro basketbalisty „konečnou“. Mají na víc a zdá se, že tomu postupně začínají i věřit.
