„Tak už jsou po smrti, pane Kaláb,“ oznámil mi zčistajasna ten člověk s vážným výrazem ve tváři. Proč hned myslet na nejhorší, vždyť šlo jen o šéfa pneuservisu, vrásky na čele to ale člověku stejně nadělá. Ona fatalistická poznámka se totiž před nějakou dobou týkala zimních pneumatik. A co dnes není drahé, že.
Chvíli jsem měl tendenci uvažovat, jestli takto zásadně nastolený problém přezutí do nového přece jen nějak neošvindlovat. Vždyť zimy tady na Hané povětšinou poznáte jen podle kalendáře. Ona „paní Zima“ totiž asi také stárne. Mnozí ještě pamatujeme, jak byla před několika desetiletími při síle.
Jelikož v takových dobách malé traktůrky a podobná mechanizace na odklízení sněhu pro město k dispozici nebyly, každý se musel starat sám. Samozřejmě pro nás trochu odrostlejší to nebyl problém, dětství a sněhové radovánky jaksi patří dohromady. Nebylo mi proto zatěžko jezdit na druhý konec města k babičce, abych jí po chumelenici odhrnul sníh před jejím domkem. A třeba několikrát denně.
„Paní Zima“ byla tenkrát ještě zadobře i s dědou Mrázem. Zarostlý čiperný stařík jednou sfoukl rtuť teploměru tak hluboko, že k radosti všech školou povinných zamrzlo na vagonech uhlí. Ony „uhelné prázdniny“ má generace Husákových dětí ještě v dobré paměti.
Kdepak by dnes někdo u nás hledal teploměr pod mínus deseti stupni. Je vůbec svátek, když se laskavě uráčí pod nulu. Aspoň po ránu. Ale abych se vrátil k tomu přemítání o obutí čtyřkolového pomocníka. I přes absenci cest na hory jsem se nakonec nechal přesvědčit, abych to s tou zimní výbavou přece jen ještě zkusil. A dobře jsem udělal.
Od Vánoc je sice spíš jako na jaře, ale prosincová nadílka zřejmě chtěla připomenout, že „Zima“ ještě není vetchá stařena. Zase bylo nutné nejprve dobře identifikovat stání vozidla, abyste nedej bože neodmetl autíčko sousedovi, na kterého třeba máte ještě jako z udělání pifku. Pak bylo třeba s autem provést pár lascivních pohybů, abyste projeli přes nánosy sněhu na jakž takž protaženou silnici. A když jsem si málem ukopl palec v marné snaze odstranit zpoza předních kol zledovatělou břečku, bylo jasné, že to čtvrté roční období v jeho tradičních projevech ještě úplně odepsat nelze.
