Hlavní trenér žen VK Prostějov Miroslav Čada použil krátce po čtvrtfinálovém vyřazení z evropského CEV Challenge Cupu jedno otřepané, leč pravdivé klišé, že všechno špatné je pro něco dobré. Jak to myslel?
Že vzhledem k definitivnímu konci mezinárodní pohárové cesty, k níž se dá připočítat i dřívější (a mnohem smutnější) vypadnutí z Českého poháru, se hanácká ekipa může ve zbytku této sezóny soustředit už pouze na UNIQA extraligu ČR.
Stěžejní přitom je, že volejbalistkám vékáčka hlavně v nejbližší době výrazně klesne zápasové vytížení, čímž získají mnohem víc času jak na léčení zdravotních šrámů, tak na kondiční obnovení fyzických sil. Nemluvě o práci na herních věcech.
Kdyby postoupily do Final Four ČP (15. a 16. února) i do semifinále Vyzývacího poháru (přelom února a března), dostaly by se naopak na hranu únavy až vyčerpání, což by hrozilo dalšími zraněními. A možnými následky směrem k ligovému finiši.
Takto si prostějovské lvice trochu orazí, pořádně zamakají, znovu začnou nabírat trochu poztrácenou dřívější formu. Zároveň přestanou neustále přecházet mezi dvěma různými značkami balónů (Gala x Mikasa), což zejména na přihrávce i v mezihře není nic příjemného.
Po opětovném zvyknutí si pouze na Galovky přijde následně na řadu ještě jedna důležitá okolnost – konečně zase začít s vydatnějším bodováním na palubovkách soupeřů. Venku totiž Hanačky za poslední dva měsíce vítězně zvládly jediné utkání (!) – u předposledního Přerova.
Do vypršení extraligové nadstavby navštíví Frýdek-Místek, Liberec, Olymp Praha a právě Přerov, minimálně třikrát z těchto čtyř pokusů by přitom měly přivézt vítězství. Ať dosud pevnou domácí jistotu podpoří zvýšeným sebevědomím z hal protivníků. Oboje se v závěrečném play-off bude hodit.
