Vážení, objevil jsem neuvěřitelnou věc, a to akci pod názvem „Suchej únor“. Akci pořádá Liga otevřených mužů a spolupracuje na ní Státní zdravotní ústav a Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Heslo této akce zní: „Ochutnej čistokrevnej život“. A k tomu se ještě blíží svatý Valentýn...

Podstatou „suchého února“ je, že se jeden měsíc v roce nedotkneme ani kapky alkoholu. Takticky byl sice zvolen ten měsíc nejkratší, ovšem i tak bude třeba zřejmě organizátory akce pochválit, jelikož se jedná o čin chvályhodný, dokonce snad i nutný v době, kdy statistiky alkoholismu vcelku tvrdě ukazují drsná čísla. Jen namátkou uvádím, že dle statistik umře ročně v naší republice 1 500 spoluobčanů na následky problémů spojených s alkoholem. Napadne vás jistě, k čemu je to dobré? Tak na to odpovídají autoři takto: „ Když budeš měsíc sušit s námi, poznáš, jak jsi na tom s alkoholem. A možná ti suchej únor i zachutná.“ Autoři pokračují i dál a rozdělili své odpovědi do sekcí Zdraví, Sex, Rodina, Agrese, Práce a Zábava. U těchto sekcí tvrdí toto: „Zdraví – Pročistíš svoje tělo a projasníš mysl. Sex – S čistou hlavou si to užiješ úplně nejvíc. Rodina – Zlepšíš vztahy doma a dáš příklad dětem. Agrese – Svoji sílu udržíš na uzdě a dáš jí dobrý směr. Práce – Získáš čas a energii na nové projekty. Zábava – Zjistíš, že srandu zažiješ i bez alkoholu.“

Zní to možná neuvěřitelně, ale i já znám pár lidí ze svého okolí, kteří měsíc čistí tělo bez alkoholu, a to třeba hned v lednu. Teď je tu šance přidat se k partě „sušičů“, jak si organizátoři říkají, a „potýrat“ své tělo jen nealkoholickými tekutinami. Ano, únor už běží, ale proč to nezkusit soukromě v jiném měsíci, dle mých kamarádů to jde. Je to v podstatě i zkouška vlastní vůle v době, kdy je okolo stresu habaděj. A řešit jej přemírou alkoholu je bohužel nejjednodušší, ovšem na druhé straně nejnebezpečnější cesta. Takže zkuste nám napsat i do redakce, jestli jste se pokusili „sušit“. A pokud ano, jak to dopadlo. Jinak vše podstatné o celé akci se dozvíte na stránce suchejunor.cz.

V únoru se ovšem nemusí jen „sušit“, ale také dát najevo, že někoho milujete. Ano, narážím na svátek svatého Valentýna, který k nám byl sice exportován odjinud, ale v době, kdy jsou vztahy ve velkém procentu spíše v rozkladu, je snad dobré tyto vztahy oživit i tímto připomenutím, na první pohled možná trochu hloupoučkým. Samozřejmě že se to čeká především od silnější poloviny lidstva, tudíž, pánové, (obecně) - kolegové, doufám, že se budeme společně činit. Máme jednu podstatnou výhodu, protože české ženy jsou ty nejkrásnější na světě, tudíž nám to půjde jistě jedna báseň. Americký herec Jack Nicholson jednou řekl, že být se ženami je jako procházet květinovou zahradou a že tato květinová zahrada se těžko opouští kvůli jedné růži. Naznačil tím, že se ženěním to u něj nebude až tak divoké. Ale myslím, že vzhledem k tomu, jak ho dámy v době jeho vrcholu doslova hltaly, tak že to přirovnání zafungovalo. Snad se žádná ani nezlobila, že se tou růží nestane.

Naše město je také plné krásných žen, a když jdete, pánové, třeba jen do práce, hned si na Jacka Nicholsona vzpomenete. Ta vzpomínka pak trvá třeba i celý den. A tak si teď já dovolím kapku „valentýnsky“ pozdravit svou krásnou manželku, která mi porodila krásnou dcerušku, krásné kavárnice, v jejichž podniku jsem vypil nejen něco kávy, ale i vína a jiných nápojů, a všechny krásné ženy, které jsou ochotny se usmát, tvářit se příjemně a ne nadutě emancipovaně, což se bohužel teď dost množí. A já se smutně ptám, proč?

Těm všem přeji krásného Valentýna. Ať jsou milovány a hýčkány.