Remízy jsou různé. Jednou umlácené, jindy zasloužené. A pak jsou takové, u kterých vlastně člověk úplně neví, zda za ni být rád, nebo ne. Sobotní plichta s Varnsdorfem je přesně taková. Eskáčko bylo většinu zápasu lepší, mělo více ze hry, přesto ale drtivou většinu utkání prohrávalo.
V tu chvíli remíza? Víc než zasloužená. A jakákoli ztráta bodů by byla ztrátou s velkým „Z“. S přibývajícím časem se ale zdálo, že i remíza „by šla“. A tak i když za průběh zápasu by spíše utkání seděla výhra Prostějova, bod z nastavení druhého poločasu je vlastně dobrý. Jenže ztráta dvou, ta může při pohledu na tabulku skutečně mrzet. A to zvlášť při faktu, že eskáčko tentokrát mělo jednoznačně sahat po vítězství.
