Fotbalové prostředí se sice tváří, že se po řadě skandálů snaží dělat maximum pro očištění a navrácení alespoň částečně dobrého jména. Jenže to má řadu háčků, kterých si nejde nevšimnout. Něco změnit by se mělo, protože jsou věci, o kterých by se mělo začít přemýšlet a řešit je, aby se zase nesplakalo nad výdělkem.
Že fotbal zaspal dobu „s mládeží“, o tom škoda mluvit, protože tomu tak bez debat je. Peníze tečou do akademií a dalších aktivit, které jsou v pyramidě vysoko, ale na to nejnižší podhoubí se léta kašlalo a zapomnělo se na to, že i ty nejvyhlášenější adresy bez dětí na malých vesnicích nebudou fungovat podle představ.
Co však tentokrát rozpálilo některé z funkcionářů, to jsou zase zcela nepochopitelná pravidla. Jako příklad bych uvedl soutěže mladších žáků, které hrají systém 7 + 1. Na soupisce pro utkání se tak nemůže objevit více než patnáct hráčů. To vymýšlel na asociaci kdo? Pokud má daný klub více hráčů, jak má vysvětlit ostatním, že zkrátka hrát nebudou, protože více dětí tam napsat nemůže? Nebo to přijde vysvětlit jedenáctiletému klukovi někdo z FAČRu?
Řekl bych, že je na trenérech a klubech, kolik hráčů uvedou do zápisu, pokud je prostřídají tak, aby si všichni zahráli. Řešit pokutami nebo něčím dalším, že tam náhodou bude někdo navíc, to je absurdní. Jestli chceme, aby dětí bylo ve fotbale co nejvíc, tak je nechejme hrát.
