Mít talent a být skvěle fyzicky připravený, to je krédo každého vrcholového sportovce. K těmto dvěma skutečnostem ale patří také třetí, možná nejdůležitější, a sice být dobře psychicky připraven. Mentální stránka věci tvoří až devadesát procent úspěchu. S tímto tvrzením se řada sportovců ztotožňuje a není se čemu divit.
Můžete mít natrénováno jako nikdy jiný, ale přesto to nemusí stačit. Když není správně nastavená hlava, tak vám to zkrátka nepomůže. Často přitom rozhodují úplné maličkosti. Jeden špatný či naopak dobrý úder, branka, gól, bod, opravdu cokoliv, co najednou zase změní psychické odhodlání něco dokázat.
Stačí se podívat na dva příklady. Volejbalistky Prostějova neměly dobrou závěrečnou část dlouhodobé sezóny a podepsalo se to na nich. O tom, že sportovně na další úspěch mají, ukazovaly v drtivé většině ročníku, ale pak přijde moment, kdy se něco přepne a najednou to nejde tak, jak bylo nalajnované. Před play-off na tom ale očividně zapracovaly a jsou zase na pozitivní vlně.
Do té se ale nedostali basketbalisté, kteří výkony ze základní části měli mít jasně na klidnou a rychlou záchranu. Jenže přijde jedna dvě smolné porážky a najednou je všechno jinak. Jakmile si přestane věřit hlava, tak je to hned vidět. A dostat se z této „deky“, to není jen tak. Utrápený konec sezóny je toho jasným důkazem.
