Zdravotní štěstí, které ženám VK Prostějov přálo během předchozí zlaté sezóny a pomohlo jim až k nečekanému zisku mistrovského titulu, se od nich v uplynulém ročníku 2022/2023 odvrátilo. Jak už to v životě bývá, osud někdy dává a jindy bere. A nedobré zdraví hráček hanáckého kolektivu se rozhodně stalo jedním z hlavních důvodů až čtvrté příčky v letošní UNIQA extralize.
Což zde nemá vyznít jako laciná výmluva, spíš jde o konstatování holého faktu. Kdyby totiž vékáčko zůstalo personálně kompletní (stejně jako loni), dalo by na hřišti dohromady takovou volejbalovou sílu, o níž si odvážím tvrdit, že by i v konkurenci nyní hodně kvalitních celků Králova Pole, Šelem Brno či Liberce znovu útočilo na konečný triumf, úspěšnou obhajobu.
Jen považte. Na nahrávce šéfující kapitánka Simona Bajusz, tam slabina určitě nebyla. Na univerzálu bomberka Karin Šunderlíková, strůjkyně loňského primátu. Na smeči vysoké i všestranně výkoné Jéssica Silva a Klára Faltínová. Na bloku dvě mohutné věže pro útok i obranu Raquel Löff s Veronikou Trnkovou. A na liberu spolehlivá odchovankyně Adéla Stavinohová.
Pokud by se některé z těchto opor zrovna nedařilo nebo třeba krátkodobě něco stalo, zaskočily by střídající Soňa Nováková, Josefína Smolková, Pavla Meidlová, Michaela Smolková, Yoana Nikolova, Kateřina Kvapilová, Petra Kožoušková či Michaela Beránková toužící ukázat, že na to výkonnostně rovněž mají. Takový mančaft by měl potřebnou šířku, údernost i komplexní složení.
My se ale pohybujeme nikoliv ve fantazii, nýbrž v reálném světě. A tam vše tentokrát vypadalo i dopadlo hodně jinak, mnohem méně úspěšně. Nezbývá než výsledky dosažené v rozhodujících zápasech o medaile akceptovat a uznat, že protivníci byli za daného stavu věcí zkrátka lepší. Sice ne o parník, jen trochu. Ovšem přece.
Každopádně platí, že podobně složený prostějovský tým jako v naší optimální variantě by pro příští sezónu představoval pořádně nabitou zbraň k trefě cenného kovu. I toho nejblyštivějšího.
