Už loni měli prostějovští nohejbalisté výborný vstup do 1. ligy družstev mužů ČR. Výrazně zkvalitněni o špičkové posily Martina Müllera a Petra Zemánka od začátku minulé sezóny skoro jen vítězili, pravidelně sbírali body, vyhráli základní část soutěže. Až později po letních prázdninách se vše pokazilo.
Přiznám se, že jsem neočekával možnost zopakovat, natož ještě vylepšit natolik výsledkově skvělou dlouhodobou fázi prvoligových bojů. Prioritou spíš bylo neopakovat chyby ve fungování týmu ze druhé poloviny předchozího ročníku, aby se povedly vyřazovací bitvy směrem k vytouženému postupu do elitní české soutěže.
Hanáci však posílili ještě víc – a zkraje letošní sezóny válcují soupeře drtivěji než před rokem touto dobou. Částečně obměněný mančaft má po příchodech Janů Pavelky i Šlézara evidentně takovou výkonnostní úroveň, že pokud se mu vyhnou zranění, tak nemusí ztrácet body skoro nikdy. Viz sobotní triumf 6:3 ve žhavém šlágru na půdě Holic.
Stát se ale pořád může ledacos. Ukázalo to současné (a možná jen dočasné) vyřazení z kádru Jana Matkulčíka, který se nechoval jako správný týmový hráč. Leč i bez něj Sokol I zatím pokračuje ve spanilé jízdě, když svou sílu násobí soudržnou partou. Jestli toto vydrží a dlouhodobě se bude trénovat podle plánu, tak vysněná extraliga klapne.
