Už jako dítě jsem byl velice zvídavý a neposedný. Pořád jsem potřeboval něco objevovat, vidět, zjistit. A navíc jsem byl i tím, co se dá označit jako lokální patriot. Prostějovsko jsem měl velmi rád a žádná zajímavost, byť jen drobná, mi proto tehdy neunikla.
Ve výsledku jsem díky jízdě na kole i pěší chůzi a také zvídavosti poznal velkou část regionu. Mrzelo mě sice, že v blízkém okolí Prostějova není zase tolik významných památek. Časem jsem ale zjistil, že ve skutečnosti je zde zajímavých míst ať už vytvořených lidmi, nebo přírodou více než dost. Jen se o nich tolik nemluvilo.
Ať už tedy šlo třeba o kus hradní věže v Otaslavicích, zámek v Dobromilicích, ochozskou kyselku nebo třeba hezkou přírodu v okolí Vojtěchova, byla to místa, která si svého návštěvníka získají. Každé něčím jiným: tu tichem, jinde zase zajímavou stavbou a blízkým okolím. Místa jsou to možná menší a působí někdy až ospale. Za návštěvu ale stojí.
Prostějovsko nicméně v posledních letech už turisté objevují, a to zdaleka ne pouze ti z blízkých krajů. Běžně se člověk třeba v Čechách pod Kosířem nebo v Plumlově setká s lidmi, kteří vážili cestu stovky kilometrů. Jsou to ale stále dvě známá místa v moři neobjeveného. Při svých vzpomínkách z davů lidí na turisticky „profláklých“ místech si ale občas říkám, že je to jen dobře. Genius loci uprostřed lidského mraveniště totiž může snadno zaniknout…
