Přiznám se, že za poslední roky jsem odvykl častěji navštěvovat fotbalové zápasy nižších mužských soutěží. Do Večerníku o nich zasvěceně psali kolegové, já se věnoval svému milovanému volejbalu a také jiným, převážně kolektivním sportům.
Pod vysokou sítí jsem po pravdě přivykl většinově kultivovanému diváckému prostředí s příznivci, kteří kromě pár výjimek povzbuzují slušně a bez výraznějších známek vulgárního chování. Momentálně však bylo v redakci potřeba, abych s kopanou vypomohl. A hned při prvním výjezdu jsem se nestačil divit.
Nepovažuju se za přehnaně útlocitného člověka, sám se při fandění či aktivním sportování někdy rozčílím a použiju ostřejší výraz. Ale co se dělo na utkání okresního přeboru mezi Pivínem a Vrahovicemi, to bylo na můj vkus příliš. A nepříjemně mě to zaskočilo.
Co hlavně? Vysoká míra hmatatelné nenávisti zejména vůči rozhodčím, převážně od sprostých rádoby fandů a místy bohužel i ze strany některých hráčů, případně členů realizačních týmů. Pochopil jsem, že na dané úrovni fotbalu asi jde o běžný jev. Nicméně hulvátství v takové míře by normální být rozhodně nemělo.
