Euforie z postupu, pak stagnace. Následovalo pozdní šlápnutí za záchrannou brzdu, které ale nakonec bylo efektivní. A nyní je to jedna velká jízda, místy samozřejmě s nějakým tím nadskočením a přibrzděním, celkově ale setrvalý cval směrem vpřed. Prostějovské eskáčko přestalo přešlapovat, naopak se vydalo dál, za lepšími zítřky.
Má k nim přitom skvěle nakročeno. Tým nejenže skončil pátý po základní části, ale s prakticky týmž obsazením vstoupí také do jarní části. Výjimkou budiž odchozí Miloslav Bréda a také Jakub Rolinc. Naopak se vrátil Jan Koudelka, který nepochybně opět zvýší kvalitu Prostějova směrem dopředu. A jednou nohou v eskáčku je také povícero borců, kteří přišli na zkoušku.
K jakému cíli ale dlouhodobě Eskáčko směřuje? K postupu mezi elitu 2. ligy? Nebo snad přímo k baráži o ligu první? Dlouhodobě se hovoří o obou možnostech. Je ale samozřejmě otázkou, co z toho je reálné. Někdy je ovšem jen tenká hranice mezi tím býti realistou a mít příliš nízké ambice. A právě nedostatečností ambicí, tím vedení prostějovského fotbalu trvale netrpí.
Dosud odehraný fotbalový ročník byl zatím poměrně krátký. A je vůbec zázrak, že se toho tolik stihlo. Jednu věc ale, spolu s prvními lednovými událostmi, ukázal: Prostějov chce, může být a také pravděpodobně bude ještě lepší, než tomu bylo na začátku sezóny.
