Některé věci prostě nechápu a nevím, kde se v lidech bere taková sobeckost. Ano, česká vláda dělá jeden přehmat za druhým a vyhlášená protiepidemická opatření mění takřka ze dne na den. Ale jedno zůstává a mělo by být zásadní. Nosit ochrannou roušku všude, kde přicházíme do styku s jinými lidmi.
To je totiž to nejmenší, co pro ochranu sebe, ale hlavně druhých můžeme pro eliminování nebezpečí nákazy covid-19 udělat. Bez ohledu na to, co si následující den pantátové tam nahoře ve vládě zase vymyslí. Já osobně jsem v tomto ohledu svědomitý a roušku mám na obličeji takřka po celý den. Jenže i když nařízení nosit tento jednoduchý ochranný prostředek platí po celé budově, kde pracuji, dodržuje ho jen zhruba polovina lidí.
To samé platí v hromadné dopravě, na čerpacích stanicích nebo na náměstí. „Sundej to, jsi pro srandu,“ vyslechl jsem si od známého na náměstí T. G. Masaryka. „Koronavirus je výmysl mocných,“ uslyšel jsem zase reakci muže, kterého obsluha benzínky vyzvala k použití roušky uvnitř provozovny. „Podívejte se, polovina lidí tu roušku nemá, tak co bych hujeřil?“ odpověděl mi zase senior, který vstoupil do autobusu bez pokrývky úst a nosu. A co by si ji nasazoval, když v tom nebyl sám, ani řidič autobusu ji neměl!
Přiznám se, že tato ledabylost a sobeckost mnohých spoluobčanů mě štve. Vždyť co menšího můžeme udělat pro to, abychom koronavirus – řečeno sportovní terminologií – zahnali do kouta? Stačí mít jen trošku ohled nejen k sobě, ale také ke všem ostatním. Tato vlastnost ale bohužel našemu národu chybí...
