Moje aktuální novinářská exkurze do nižších fotbalových soutěží zatím skončila se závěrem uplynulé sezóny 2022/23. A tentokrát se už nechci znovu věnovat chování hráčů či diváků na trávníku i v hledišti, nýbrž čistě sportovním záležitostem.
Náhoda (nebo spíše přání šéfredaktora) tomu chtěla, že jsem osobně sledoval několik důležitých střetnutí okresního přeboru mužů, jež rozhodovala o postupu do I.B třídy. No a po tomto sice krátkém, leč zásadním vhledu musím konstatovat, že úspěch Vícova byl naprosto zasloužený.
Pozdější vítězové letošní II. třídy sice herně i výsledkově zaváhali s tehdy lepšími Vrahovicemi, ovšem ve všech dalších zápasech, co jsem naživo viděl, už své soupeře výkonnostně převyšovali. Včetně druhých Olšan u Prostějova, které v mnohem mladší sestavě neměly tolik umu ani zkušeností.
Plným právem dosáhli na soutěžní triumf rovněž fotbalisté Pivína v I.B třídě. Ti – pokud nastoupili s bratry Svozilovými, Trajerem i dalšími oporami – válcovali své protivníky většinou rozdílem třídy. A z mého pohledu by byla velká škoda, kdyby nevyužili práva posunu o patro výš.
