Nevídanou věc nabídlo úvodní kolo Mol Cupu ve středu podvečer, kdy v domácím areálu TJ Řepiště nastoupila proti Prostějovu místní rezerva doplněná dorosty místo hráčů „A“ týmu, kteří se rozhodli do zápasu nevstoupit vinou očividně dlouhodobých sporů ve vedení klubu. Kde je zakopaný pes a na čí straně je pravda a vina, by bylo na delší zkoumání. Jednu věc to však ukazuje názorně. Peníze jsou hezká věc, ale všeho s mírou.
Není to první ani poslední příklad toho, jak to začne vypadat v klubech, kam přijde silný obchodní partner, který nemá hluboko do kapsy. Začáteční představa, že bude na vše, co klub potřebuje, je krásná, ale postupem času se vytratí to nejcennější, co tyto menší obce mají. A tím je láska k fotbalu i zájem fanoušků.
Je hezké, že máte snad i profi vybavení a nakoupíte si hráče skoro na jaké si ukážete. Jenže jestli někdo žije v tom, že o tom fotbal na vesnici je, tak se šeredně spletl. Sám si neumím představit, že bych do svého oblíbeného klubu na malé vesnici chodil raději třeba na divizi než okresní přebor, když bych tam žádného z hráčů neznal. Taková je přitom často realita.
Druhým ještě horším krokem je, že se jedná v drtivě většině případů jen o zviditelnění. Pokud skutečně některý mecenáš má zájem, proč nezačne prvně od mládeže a nebuduje něco, co může znamenat víc, než jeho vlastní odkaz. Postupné krůčky u nás ale nefungují, když už něco přijde, tak to musí být hned. Ale ani taková finanční cesta není správně.
