Středa přinesla jen málo vídaný zápas, ve kterém dokázali hráči Prostějova proti soupeři nejnižší kvality překonat snad všechny rekordy domácího poháru. Šestadvacet branek, posílení sebevědomí a spíše slabší trénink než průprava k lize. Řada lidí tvrdila, že to je až dehonestace, ale co asi měli hráči dělat?
A je jen dobře, že ukázali, jaký hlad v nich je. Dát branek pět byli by sami za blbce, co si nesplnili povinnost a nehráli naplno.. Smutným faktem ale je, že nácvik akcí ve středu nebyl v sobotu k ničemu a bez alespoň vyložených šancí se branka dává jen těžko. Chybělo tomu zkrátka dost ve finální fázi. Když to navíc nejde ze hry, dalo by se pomoct standardkou, jenže když v nich pravidelně trefíte prvního obránce, tak ani tudy cesta nevede. Snad se to do Chrudimi zvedne.
