Minulá sezóna hokejistům, vedení klubu a samozřejmě fanouškům ukázala mnohé. Třeba to, že obrana nefunguje. Že tým má ohromnou sílu, neumí ji ale využít. Nebo třeba to, že jít jen cestou střídavých startů a hostovaček při krytí prvoligových s extraligovými zápasy není šťastná volba. A stejně tak to, že je potřeba konkurence.
V mnohém se Jestřábi poučili. Obrana prošla čistkou, odešla řada hráčů, kteří výrazně zatěžovali rozpočet. Nynější tým je přeci jen o něco početnější, je v něm o chlup větší konkurence, která může hráče více motivovat, než když mají své víceméně jisté. A hra týmu se změnila, je rychlejší, dravější. Útok možná není tak nebezpečný, přesto patří k nejlepším v soutěži. Obrana je místy znovu děravá, i tak hraje mírně lépe.
Je zkrátka vidět, že v některých věcech se klub posunul. V jiných na tom je naopak pořád stejně, možná i hůře. Problém vznikl ve chvíli, kdy prvoligové týmy ve velkém navázaly užší spolupráci se zástupci extraligy. Jen Prostějov zůstal jako siroteček stranou. Nebýt pádu Znojma a následného hromadného příchodu jeho hráčů na Hanou, měli by Jestřábi vážný problém.
V čem se situace zhoršila, to je brankoviště. Dlouho se nevědělo, kdo v něm vlastně kromě Ondřeje Bláhy bude. Bylo jasné, že tento brankář bude jedničkou. Pro mě ale nepříjemným překvapením je, že se z Adama Wolfa stal věčný náhradník. Pokud byl tedy tak špatný, že by nebyl schopný zápas odchytat, proč ho klub bral? Pokud naopak ne, proč nedostane příležitost? Nerozchytanou dvojkou si Prostějov koleduje o malér pro případ, že se Ondřej Bláha zraní. Žádný jiný klub v Chance lize nedává své brankářské dvojce tak málo prostoru jako Prostějov.
Malér je ale taky v práci s vlastními odchovanci. Prostějov jich pravda nemá mnoho. Vedení se však podařil husarský kousek, v týmu má nyní hned čtyři. Bohužel jejich nasazení je nízké. Vypadalo to sice, že Martin Pěnčík bude hrát trvale základ, poslední zápas ale proseděl a sestavou se propadá. Michal Janeček? Věčně ve čtvrtém útoku s minimálním časem na ledě. Petr Krejčí se snad dočká rozumné porce minut, další Prostějovan Petr Antoníček ale už mohl zasáhnout do dvou střetnutí, vůbec však nebyl v sestavě.
Aktuální sezóna je přitom ideální příležitostí, jak si připravit mladé, nezkušené hráče a v tomhle případě navíc odchovance pro další práci, příští ročníky. Ze soutěže se nesestupuje, o nic moc se nehraje, prostějovský hokej navíc potřebuje užší propojení i s fanoušky. Ti nebudou trvale tleskat, když zde nebude alespoň pár rodáků, kteří mají bližší vztah k Prostějovu. V opačném případě hrozí klubu, že přijde o další část podpory a bude nařknutý z toho, že v něm hraje parta žoldáků. Navíc v případě, že tým nebude hrát na místech, na která má, hrozí takové soudy dvojnásob.
Sečteno, podtrženo, klub si v mnohém vzal z minulé sezóny poučení. Ať už se tak stalo vědomě, nebo pod tlakem prázdnějších kapes. Jsou zde ale zbytečné problémy, které se navíc mohou prohloubit. Na jejich řešení přitom není plný měšec potřeba.
