Počty nemocných koronavirem v České republice nijak zásadně neklesají, navzdory poměrně přísným hygienickým opatřením. Proč? Oficiální zdůvodnění generality naší krásné země je hned po ruce – někteří lidé jsou nezodpovědní a nařízení nedodržují.
Ano, určitě to je jedna z příčin. Ale rozhodně nevidím důvod překračování všemožných zákazů jen ve zmíněné nezodpovědnosti. Podstatná část těch, kteří na omezení více či méně kašlou, je totiž bytostně přesvědčena o nesprávnosti či přímo nesmyslnosti zvolené cesty plošných restrikcí bez rozdílu pro všechny.
Z tohoto rozporu se pak množí situace, kdy „hříšníci“ dělají, co se momentálně nesmí. Například pořádají oslavy, aniž by si s covidem lámali hlavu. V případě politicky velkých zvířat jsou z toho někdy opulentní akce v honosném stylu. A pokud se provalí na veřejnost, je rozpoután hon na důležité lidi vedoucí k odvolávání či odstupování z čelních funkcí.
My „normální“ máme v případě občasného překročení hranic covidu-19 většinou štěstí ve své nedůležitosti a anonymitě. Zatím. Co až se hon začne víc týkat i nás, obyčejných občanů?
